Britští poslanci odmítli chaotický brexit, ten je teď ale nejpravděpodobnější, říká Hošek

30. leden 2019

Britská premiérka Theresa Mayová bude usilovat o změny v tzv. irské pojistce, které jsou podle ní cestou k tomu, aby dolní sněmovna schválila brexitovou dohodu. Britští poslanci v úterý přijali nezávazný dodatek vylučující brexit bez dohody a další, který požaduje, aby kontroverzní irskou pojistku nahradila blíže neupřesněná alternativa. Evropská unie ovšem okamžitě vzkázala, že od již schválené dohody neustoupí. 

Jan Fingerland: Odchod Británie z Evropské unie a z reality

Theresa Mayová v britském parlamentu

Pokud úterní večer ve Westminsteru něco připomínal, pak pohádku, v níž se dvě osoby nejsou schopny dohovořit o tom, zda tudy prošly dvě děti.

Britští poslanci právně nezávazně odmítli variantu chaotického brexitu, ale vylučovací metodou to právě na chaotický brexit nejvíce vypadá,“ myslí si šéfkomentátor Seznam Zpráv Jiří Hošek.

Za dva týdny premiérku Mayovou čeká klíčové hlasování, které za předpokladu, že se smlouva podstatně nezmění, podle Hoška nejspíš prohraje. „Potom už bude britskou vládu tlačit čas, protože pokud se nic nezmění, tak 29. března má země odejít z Evropské unie,“ dodává.

Premiérka Mayová odmítá odsunutí data brexitu s tím, že v časové tísni se dá spíš dospět k dohodě. Zatím jí tahle hra úplně nevychází.
Jiří Hošek

Čekání na zázrak

Předseda Evropské rady Donald Tusk v reakci na hlasování britského parlamentu zopakoval, že vyjednaná dohoda je nejlepší a jediná možná pojistka proti vzniku pevné hranice v Irsku.

Mayová hraje o čas. Čeká, že někdo ztratí nervy a cukne, odhaduje analytik Filip Nerad

Theresa Mayová

Pouhé dva měsíce zbývají do dne D, tedy odchodu Velké Británie z Evropské unie. A je to už týden, co se premiérka Theresa Mayová pokusila dojednanou dohodu „protlačit“ Dolní komorou parlamentu. S úterní 20. hodinou to bude zkoušet znovu. 

Podle zpravodaje Českého rozhlasu v Bruselu Viktora Daňka ale Tusk otevřel možnost jednání o politické deklaraci, která doprovází brexitovou dohodu, a totéž připustil i irský premiér Leo Varadkar. „Základní potíž je v tom, že politická deklarace je právně nezávazná a nemůže tedy změnit význam irské pojistky,“ doplňuje zpravodaj.

„Kdyby Velká Británie přišla s jasným plánem, co má nahradit spornou irskou pojistku, určitě by se o tom dalo jednat. Ale sama Británie v prosinci 2017 řekla, že uzavře jen takovou dohodu o brexitu, která zabrání nutnosti obnovovat hranici v Irsku,“ přidává se redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska.

Alternativními opatřeními podle něj zastánci tvrdého brexitu míní použití technologií pro kontrolu hranice, zároveň ale přiznávají, že takové technologie zatím neexistují. Kritici dohody tak prý čekají na zázrak.

Anglická záležitost

„Jsou dvě varianty. Buď bude hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou s kontrolními stanovišti a rizikem obnovení útoků. Nebo bude hranice v Irském moři,“ podotýká Hošek.

Brexit je ale podle něj dominantně anglická záležitost. „V několika průzkumech jasně vyšlo, že 80–90 % lidí v Anglii, kteří hlasovali pro brexit, je úplně jedno, co se bude dít na irské hranici,“ přibližuje.

Podle analytika Kryštofa Kruliše z Asociace pro mezinárodní otázky se k setrvání v Evropské unii přiklánějí velká města, Skotsko a Severní Irsko, naopak Wales se v referendu o brexitu těsnou většinou přiklonil k odchodu. „Jádrem podpory pro odchod z Unie je venkovská Anglie. Je to mix konzervativního venkovského i industriálního prostředí,“ vysvětluje.

Hosty speciálu o brexitu byli:

Jiří Hošek – šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy
Jaromír Marek – zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii
Viktor Daněk – zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu
Kryštof Kruliš – analytik Výzkumného centra AMO
Olga Cilečková – Pricewaterhouse Coopers

autoři: Michael Rozsypal , ert
Spustit audio

Související