V metru se cítím jako v katedrále. Ale nesmějí tam být lidé, přiznává jeho hlavní architektka Anna Švarc

Ve stanici Malostranská jsou na zdech eloxované hliníkové výlisky ve tvaru konvexních a konkávních čoček|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Když pak architektka podzemkou jede, vzpomíná si na momenty, kdy tam byla sama a užívala si „velkorysost, stejně jako to bývá v kostele“. Zajímavé také je, že pokud nejezdí vlakové soupravy ani tam nefouká.  

Pražané berou své metro často jen jako běžný dopravní prostředek.

„Ale pokud se pohybujete v centrální části města, všímejte si obkladů stanic. Je jich tam mnoho různých typů – ať už z poloušlechtilých kamenů, jsou tam umělecké skleněné obklady a samozřejmě ikonický eloxový obklad starého ,Ačka‘ i první a druhé trasy – profesně se jim říká prsa a antiprsa,“ vypočítává.

Umění je všude. Zvedněte hlavu

Umění je v metru k vidění na mnoha místech. „Najdete nespočet uměleckých děl – přesto, že teď na ně není úplně dobře posvíceno. Při každé rekonstrukci se vždy snažíme, aby znovu vynikly.“

Ve stanici Karlovo náměstí objevíte ve vestibulu krásnou mozaiku|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

„Například při aktuálních opravách Florence se sundala i obrovská mozaika Bitvy o Sokolovo, kterou si dosud asi moc lidí nevšimlo. Ale až ji vrátíme do vestibulu a bude mít patřičné osvětlení, tak věřím, že to úplně změní její charakter a konečně si jí lidé začnou všímat,“ uvažuje architektka Švarc. 

Naše metro je obrovské, jinde to tak ale není, například pařížské metro působí leckde stísněně.

„Asi to souvisí s velkorysosti veřejné stavby. Politický systém, za kterého tady stanice vznikaly, tak se ubíral k jednotlivci, ale investoval i do prostoru veřejného – alespoň tak se mi to jeví. Proto mají nadstandardní výzdobu i rozměry. V kapitalistických zemích západního světa se primárně jelo na utilitaritu. To znamená: čím menší a úspornější, tím lepší. Hlavně, aby to splnilo účel. Ani jeden z extrémů ale není pro lidi komfortní, proto je nejlíp hledat průsečík, který někde uprostřed.“ 

Anna Švarc|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Ale pokud jde o samotné prostory nových stanic metra, které se staví, tak „navazujeme na předchozí technologii, takže primárně všechno stavíme v podobném měřítku“, přiznává architektka Anna Švarc. 

Která stanice se architektce líbí nejvíc, a která míň? Jak dlouho trvá, než se vybere název nového metra? Nejen na tyto otázky najdete odpovědi v audiozáznamu pořadu Hovory Naděždy Hávové.