V jakém stavu je u nás péče o duševně nemocné? Pomůže jí reforma?

Loni přijatá strategie v této věci má vcelku jasný cíl: zlepšit kvalitu života duševně nemocných. Stanoví i dílčí postupy a metody, jak jej dosáhnout, leč v praxi se změny prosazují daleko hůře, než na papíře.

V chráněném bydlení v Praze Bohnicích, kousek za zdí zdejší velké léčebny, provozuje svoji činnost obecně prospěšná společnost BONA. Devětapadesátiletá paní Eva přišla do komunity před dvěma měsíci z pavilonu dvanáct blízké léčebny.

Paní Eva ukazuje pokoj, který sdílí s další klientkou, paní Dášou. Ta tu žije čtyři měsíce. Jakou dobu strávila před tím v léčebně? Čtrnáct let!

Péče o duševně nemocné je v Česku velmi podfinancovaná, jak v mezinárodním srovnání, tak i v rámci ostatních medicínských oborů. V systému péče jsme desetiletí pozadu. 80 procent lůžkových i personálních kapacit je soustředěno v osmnácti velkokapacitních léčebnách s velkými spádovými oblastmi.

V těch přitom - při vší úctě k práci tamních profesionálů - nelze zajistit dodržování lidských práv, konkrétně úmluvy o právech lidí se zdravotním postižením. Nejde jen o kritizovaná síťová či klecová lůžka. Článek 19 úmluvy hovoří jasně - zdravotně postižení mají právo vybrat si, kde budou žít, s kým budou žít, mají právo na služby v domácím prostředí a komunitě, z níž nesmějí být segregováni.

Reforma proto počítá s vytvořením sítě Center duševního zdraví, které by obhospodařovaly zhruba plochy bývalých okresů, oblasti s kolem sto tisíc obyvateli… Centra by měla fungovat na interdisciplinární bázi se zapojením terénních služeb. Počítá se i s revizí sítě akutních psychiatrických lůžek ve všeobecných nemocnicích. Co bude s obřími institucemi se zatím přesně neví.

Psychiatrická léčebna Dobřany|foto: Jana Kosová

V areálu dobřanské psychiatrické léčebny vybudované za císaře Františka Josefa se pohybuje volně i ve voliéře hned několik pávů. Areál v letních měsících nepůsobí vůbec depresivně. Zurčí tu kašna a všude je vidět velké úsilí věnované okrasné zeleni. Dobřanská léčebna má na tisíc lůžek a personálu o dvě stovky víc. Obsazenost je 97 procent.

Ředitel Vladislav Žižka si stěžuje, že se u nás ústavy nereformovaly po vzoru Německa. Je hrdý na to, co se mu zde podařilo opravit a zvelebit. Ředitel a primářka Eva Navrátilová ochotně ukazují nově zrekonstruované prostory, ale i novostavby zbudované na zelené louce. V těch převažují třílůžkové pokoje. Ne všem to vyhovuje.

Podle ředitele by se dalo uvažovat o propuštění maximálně 20 procent zdejších pacientů, pokud by měli kam jít. Jenže kapacity nejsou. Podle jiných odborníků je však do alternativních modelů péče umístitelná drtivá většina obyvatel velkých léčeben, pro což mluví zahraniční zkušenosti, například z Itálie.

V současné době probíhají dva ekonomicko-analytické projekty, které mají přinést česká data. Na jejich základě bude možná dohoda s pojišťovnami, jak reformu systému udržitelně financovat. Čeká se na evropské dotace v řádu miliard, které by měly jít hlavně na vybudování deseti až dvaceti pilotních center. Nakolik půjde o nové objekty na zelené louce či naopak o využití některých objektů některých léčeben není jasné. Evropská komise však do ústavů reformní peníze dávat nechce.