V Itálii budou předčasné volby

Volby se budou konat 13. a 14. dubna. Ještě se musí rozhodnout, zda současně neproběhnou i obecní a regionální volby v různých částech země.

Pokus předsedy senátu neuspěl, protože proti sobě stály dvě protikladné úvahy. Opozice pravého středu vedená Silviem Berlusconim usilovala naprosto jednotně a energicky o okamžité vypsání voleb, protože tvrdila, že v současné kritické hospodářské a sociání situaci si země nemůže dovolit vládu, která by se neopírala o důvěru obyvatelstva. Dodávala, že volební zákon má své chyby, ale sondáže mínění ukazují, že zvítězí takovou měrou, že v obou komorách bude mít dostatečnou většinu k vládnutí. A po volbách, dodal Berlusconi "podáme ruku opozici ke společnému vypracování reforem". Berlusconimu se v každém případě podařila věc, která se ještě před 2 měsíci zdála nemožná: všichni jeho spojenci přestali kritizovat jeho leadership a akceptují ho bez debat jako kandidáta do funkce premiéra. To samozřejmě v řadách různých komentátorů vyvolává ironické poznámky o obrovských hospodářských zdrojích magnáta, které překonají veškeré rozpory, ale v tomto okamžiku je Berlusconiho pozice v řadách pravého středu silná jako v roce 2001, kdy drtivé vyhrál volby. Všichni doufají, že nepopularita Prodiho bude hrát v jejich prospěch.

Levý střed se musel nakonec s touto situací smířit, i když jak řekl římský starosta a tajemník Demokratické strany Walter Veltroni "byla promarněna velká šance k reformám. Stačily 3 měsíce, ne 3 roky ke změně volebního zákona jednacího řádu v parlamentu". V dosavadní vládní většině všichni věděli, že předčasné volby jsou nevyhnutelné, ale 2-3 měsíční odklad měl dosáhnout dvou cílů: částečné opadnutí nepříznivých nálad obyvatelstva vůči Prodiho vládě, ale především dát možnost Demokratické straně plně realizovat svůj cíl. Veltroni to řekl jasně: "musíme skoncovat s rozsáhlými a různorodými koalicemi, který umožní vítězství ve volbách, ale pak neumožní vládnout, Demokratická strana chce jít do voleb sama,s krátkým jasným programem." Zbavit se tedy zátěže extrémní levice, která Prodimu kladla neustále překážky v zahraniční politice (Afghanistán, Nato), v hospodářské a sociální politice, o stavbě infrastruktur nemluvě. Několik změn ve volebním zákoně by mu bylo věc usnadnilo.Doufal, že totéž na opačné straně bude chtít Berlusconi. Tomu se nápad líbil, ale vůně drtivého vítězství ve volbách byla silnější. Je ochoten o podobném zákonu mluvit, ale ze silné pozice jako vítěz.

Veltroni během několika dní bude rezignovat z funkce římského starosty. Snaží se stále o to, aby Demokratická strana šla do voleb a některé sondáže mu dávají až 35% - v tom případě vítězný Berlusconi by v senátě na tom nebyl o mnoho lépe než Prodi v roce 2006. Ale početní představitelé jeho vlastní strany na něj tlačí, aby v Senátu, kde se hlasuje podle regionálního klíče, Demokratická strana akceptovala dohody s extrémní levicí, protože, jak řekl dosavadní ministr zahraničí Massimo D´Alema "nemůžeme na oltáři principu obětovat zemi a darovat ji opět Berlusconimu".

Novinkou možná bude trochu jiná atmosféra předvolební kampaně. Všichni politikové, od extrémní levice po extrémní pravici vědí, že Itálie je po 15 letech neustálých politických potyček unavená a že lidi mnohem více zajímají každodenní problémy než politické debaty. Jak Berlusconi tak Veltroni dali najevo, že tentokrát by předvolební srážka neměla proběhnout ve znamení osobních útoků a urážek - a to by pak prospělo při hledání společných reforem, bez kterých jak řekl předseda Svazu průmyslu a šéf Fiatu (a bývalý šéf stáje Ferrari) Luca Cordero di Montezemolo "Itálie sestoupí do II. evropské ligy, pokud tam již v některých sektorech již není".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .