V hospodářské politice je občas třeba zatnout zuby a pochopit, že rovnováhu nemůžeme mít každý den, míní ekonom
Hospodářská politika představuje činnost státu, tedy především vlády a parlamentu, ale i dalších státních institucí, která ovlivňuje chod celé ekonomiky. Stát se prostřednictvím své hospodářské politiky snaží pro své občany zajistit co největší společenský blahobyt, podporovat dlouhodobý hospodářský růst, udržovat nízkou nezaměstnanost a stabilní cenovou hladinu, a tím i celou ekonomiku v rovnováze. Používá k tomu různé nástroje, zejména měnovou a rozpočtovou politiku.
Čtěte také
„Pokud se ekonomice daří špatně, znamená to, že poptávka je pod nabídkou. Řešením je snažit se poptávku postavit na nohy, čehož se alespoň do jisté míry dá dosáhnout tím, že měnová politika sníží úrokové sazby, takže je levnější si půjčovat a méně se vyplácí spořit,“ vysvětluje ekonom Michal Skořepa.
„A co se týče fiskální, rozpočtové politiky, ta by se měla snažit chybějící poptávku nahradit tím, že ona sama bude tou poptávkou, to znamená, že třeba na straně výdajů vláda nebude škrtat, a tím ztlumí celkový pokles poptávky.“
Současně by vláda neměla měnit daně. Pokud si lidé méně vydělají, sníží se rozpočtu daňové příjmy a rozpočet se dostane do deficitu. To je ale v dobách ekonomické recese v pořádku. Naopak v době konjunktury by vlády měly hospodařit s přebytkem a to se v praxi příliš nedaří. V době ekonomického růstu by kabinet naopak neměl zbytečně utrácet a měl by stále držet stabilní daňový systém.
Čtěte také
Hospodářskou politiku vládě pomáhají provádět i další instituce. Kromě už zmíněné centrální banky například antimonopolní úřad, který má za úkol hlídat konkurenci na trzích, nebo státní instituce, které podporují náš zahraniční obchod. I přes zapojení všech složek systému se ale podle Michala Skořepy někdy stane, že přijde veliký šok a v takovém případě není ani ta nejlepší hospodářská politika všemocná.
„Typicky třeba ceny energií. Není to tak dávno, co se celá Evropa probrala ze snu o levném ruském plynu. A to byla tak velká darda, že bylo potřeba se z toho probírat i při zapojení všech nejrůznějších pák řadu měsíců. Takže někdy to prostě trvá dlouho, někdy je potřeba si třeba pozvat nějaké zahraniční experty, kteří mají zkušenost a srovnání.“
„Jsou prostě případy, kdy je potřeba na nějakou dobu zatnout zuby a pochopit, že rovnováhu nemůžeme mít úplně každý den,“ dodává Skořepa.
Poslechněte si celé Ekonomické jednohubky v audiozáznamu.
Související
-
Hotovost ze světa nikdy nezmizí. Je pojistkou, když systém přestane fungovat, říká ekonom Skořepa
Rčení peníze až na prvním místě naštěstí neplatí vždy, v ekonomice ale ano. Tok peněz řídí domácí a světový byznys a peníze jsou jeho alfou i omegou.
-
Centrální banka zabezpečuje cenovou stabilitu i kontroluje komerční banky. Jak si v tom vede ČNB?
Některé centrální banky se soustředí na udržení měnového kurzu na určité předem dané úrovni, jiné především na úrokové sazby – a to je i příklad České republiky.
-
Co se skrývá pod pojmem inflace? Nechte si naservírovat první díl Ekonomických jednohubek
Inflace je dnes tolik skloňovaný termín, co přesně ale vyjadřuje, jak ji máme hodnotit a proč ekonomice tak škodí? To vysvětlují Michal Skořepa a Naďa Bělovská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
