Co se skrývá pod pojmem inflace? Nechte si naservírovat první díl Ekonomických jednohubek

Inflace ukazuje, jak nám rostou ceny zboží a služeb v celé ekonomice. Nesleduje jednorázový, ale dlouhodobý růst cen, který může být mírný, nebo naopak prudký. V každém případě ale časem snižuje hodnotu měny, kterou za zboží a služby platíme, protože s rostoucí inflací si za stejnou částku můžeme pořídit méně toho, co si koupit chceme.

Čtěte také

Petr Holub: Inflace klesá, kdy se tedy sníží ceny?

Jakým tempem ceny rostou, ukazuje míra inflace. Tu každý měsíc pravidelně měří a zveřejňuje Český statistický úřad, který pohyby cen pravidelně srovnává v rámci spotřebního koše. „Což je v podstatě seznam položek, za které utrácíme. Není tam zdaleka vše, je to velmi úzký vzorek, najdeme tam část věnovanou potravinám, bydlení, dopravě atd.,“ vysvětluje ekonom Michal Skořepa.

Pokud srovnáváme, jak se ceny v dubnu změnily oproti březnu, jde o inflaci meziměsíční, pokud duben srovnáváme s dubnem loňským, jde o inflaci meziroční.

Dlouhodobá inflace je pro ekonomiku nebezpečná, a to zejména proto, že nebývá vyrovnaná. To zhoršuje orientaci v cenách, a tím bere lidem i firmám schopnost se efektivně rozhodovat o svých nákupech a investicích.

„V praxi jakmile inflace vybočí z normálu kolem velmi nízkých jednociferných hodnot, tak v tu ránu tam vzniká zmatek, lidé a investoři se rozhodují špatně, protože spoléhali na nějaký momentální stav cen, který byl jenom v ten moment a za chvíli bylo vše jinak,“ nastiňuje Skořepa.

Čtěte také

ČNB selhala, premiér moc mluví a málo vede, hodnotí dva roky české inflace bankéř Jonáš

Inflace může být v ekonomice dokonce i záporná, což znamená, že ceny dlouhodobě klesají. Takový jev se nazývá deflace. Obvykle ale bývá kladná a mírná, tedy od nuly do deseti procent. Prudší inflace, v rozmezí deseti až stovek procent, se v odborné terminologii nazývá pádivou inflací a ta už ekonomiku dost výrazně poškozuje. Pokud se růst cen přehoupne do extrému, mluvíme o tzv. hyperinflaci, kdy ceny rostou raketově třeba o tisíce procent a peníze pak ztrácejí hodnotu doslova každý den.

Takové situace se v minulosti objevily například v Německu pro první světové válce, ale nepříjemnou zkušenost s ní mají i státy Jižní Ameriky, kde s hyperinflací bojovala například Argentina, Bolívie nebo Brazílie. V takové situaci se peníze stávají prakticky bezcennými a ekonomika kolabuje.

Aby k takové situaci nedocházelo, hlídá cenovou stabilitu, a tedy míru inflace v zemi, centrální banka. Ta si určuje tzv. inflační cíl, tedy úroveň růstu cenové hladiny, která je pro danou ekonomiku ideální, a na této úrovni se snaží cenový růst dlouhodobě držet. Česká národní banka má staven cíl ve výši dvou procent.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu.