Hodí se silnější, nebo slabší koruna? Každý by odpověděl jinak, pro investory je atraktivní silná měna

V tržních ekonomikách se směnné kurzy měn určují na devizovém trhu, který je otevřen širokému spektru kupujících a prodávajících a kde se obchoduje prakticky nepřetržitě.

Čtěte také

Co se skrývá pod pojmem inflace? Nechte si naservírovat první díl Ekonomických jednohubek

Poptávka po dané měně určuje její cenu, a tak je to podle ekonoma Michala Skořepy dobře, protože se nedá jednoduše říci, jestli potřebujeme silnější nebo slabší měnu. Každá skupina obyvatel by na to totiž mohla odpovědět jinak.

Koruna obecně posiluje v případě, kdy se ekonomice daří a očekává se, že se jí bude dařit i nadále, protože to pak v očích investorů dělá korunu atraktivní.

Kromě ekonomických a investičních faktorů ale může kurz koruny uměle ovlivňovat i centrální banka, a to v případě, že chce měnu úmyslně posílit nebo oslabit. K tomu používá tzv. devizové intervence, vysvětluje ekonom Michal Skořepa.

Čtěte také

Centrální banka zabezpečuje cenovou stabilitu i kontroluje činnost komerčních bank. Jak si v tom vede ta česká?

Aby byla devizová intervence úspěšná, musí trh centrální bance věřit, že je dost silná, aby intervenci dotáhla do konce. A proč centrální banka tyto intervence vůbec dělá? Třeba proto, že došlo k nějakému mimořádnému šoku, který ekonomiku vyvádí z rovnováhy.

Posílit se zase centrální banka korunu snaží zejména v situaci, kdy chce snížit inflaci nebo když se snaží utlumit nějakou umělou bublinu, která vzniká ve chvíli, kdy se měnový kurz utrhne ze řetězu a dostává se do úrovní, které už v reálu neodpovídají skutečné hodnotě měny.

Poslechněte si celé Ekonomické jednohubky o kurzu korunu v audiozáznamu.