Hotovost ze světa nikdy nezmizí. Je pojistkou, když systém přestane fungovat, říká ekonom Skořepa

„Pokud je například velká inflace, tak je to špatná investice, pokud ale například deflace, tak naopak získávají, takže bych to jako způsob, jak investovat, úplně nezatracoval,“ říká.

Původně peníze vznikly jako mince z cenných kovů, později už sice nebyly ze zlata nebo stříbra, ale odpovídaly hodnotě zlata uložené v centrální bance. Dnes už to tak ale není a hodnota peněz je založená pouze na důvěře, dodává Michal Skořepa.

Čtěte také

Hodí se silnější, nebo slabší koruna? Každý by odpověděl jinak, pro investory je atraktivní silná měna

Významně se pak změnila i forma peněz, kterou používáme. Čím dál víc totiž platíme bezhotovostně a bezhotovostních peněz je dnes v ekonomice pětkrát až šestkrát víc než mincí a bankovek. Ty ale z trhu podle ekonoma Michala Skořepy jen tak nezmizí.

„Hotovost samotná nikdy ze světa nezmizí, je pojistkou, když přestane systém fungovat – jako svíčky. Nikdy se hotovosti úplně nevyhneme.“

Peníze emituje do oběhu centrální banka, která o jejich objemu rozhoduje tak, aby celé hospodářství bylo v rovnováze. Objem peněz v ekonomice ale mohou zvyšovat i běžné banky, které lidem a firmám poskytují úvěry.

Ty totiž nabídku peněz v ekonomice zvyšují. Centrální banka ale může objem bankovních půjček tržně regulovat výší úrokových sazeb. Kromě úrokových sazeb centrální banka bedlivě sleduje i tzv. rychlost peněz, tedy to, jak rychle se peníze v ekonomice vrací zpátky do oběhu, tedy za jak dlouho lidé a firmy vydělané peníze zase utratí. I to totiž rozhoduje o tom, kolik jich centrální banka musí do oběhu dát, aby jich tam bylo tak akorát.

Poslechněte si celé Ekonomické jednohubky v audiozáznamu.