V Evropě se prohlubuje „jaderná propast“. Někde jaderné elektrárny staví, jinde zavírají

Nedávné otevření dlouho plánované elektrárny Olkiluto brzy pokryje 40 procent finské poptávky elektřiny, což podle vlády v Helsinkách posílí energetickou bezpečnost Finska a rychleji se přiblíží i uhlíkové neutralitě.

Na druhé straně Baltského moře Německo odstavilo své poslední tři jaderné elektrárny - Isar II, Emsland a Neckarwestheim II. A ekologická skupina Greenpeace uspořádala před Braniborskou bránou v Berlíně oslavu. „Jaderná energie konečně patří do historie,“ znělo prostranstvím.

Čtěte také

Hra se strachem je mocnou ruskou zbraní. Záporoží ale není Černobyl, zdůrazňuje Dana Drábová

List podotýká, že snad ani nemůže být lepší příklad, jak hluboká propast v jaderné energetice v Evropě je. Jeden tábor v čele s Německem tvrdí, že náklady na produkci elektřiny z jádra jsou vysoké a rizika havárie nezvladatelná.

Druhý tábor, který zastupuje Francie, vnímá jadernou energii za spolehlivou nízkoemisní alternativu k fosilním palivům a odstavování elektráren považuje za ekologicky škodlivé a ekonomicky nesmyslné. Zejména v době, kdy se Evropa snaží naplnit důležité emisní cíle.

Debata přitom není nová. Nabývá však na intenzitě vzhledem k tomu, že se třetina evropských jaderných reaktorů v roce 2025 přiblíží konci životnosti.

Čtěte také

Dana Drábová: Osud jaderné energetiky bude vždycky stát na ochotě lidí tuto technologii akceptovat

Současně roste tlak na 55procentní snížení emisí do roku 2030, které je právně závazné. Energetický šok po vpádu Ruska na Ukrajinu, se kterým skončil levný dovoz ruského plynu a který dovedl Německo ke krátkodobému odložení odstávky jaderných reaktorů, názorové rozdělení v Evropě ještě zvýšil.

Například předseda výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí Pascal Canfin upozorňuje, že různé členské státy dělají odlišná rozhodnutí a v jaderné energetice mají výrazně opačné zájmy.

„Existuje však prostor pro sbližování a kompromisy. Nicméně vzhledem k obrovskému množství potřebné dodatečné elektřiny musí obě strany uznat nutnost každého dostupného řešení,“ dodává.

Čtvrtina elektřiny z jádra

Podle Eurostatu byla v roce 2021 čtvrtina evropské elektřiny vyrobena z jádra – to ale bylo v provozu sto reaktorů ve 13 unijních státech. Francie, která má 56 provozuschopných reaktorů, se na celkovém množství vyrobené jaderné energie podílela z poloviny.

Rozdíly v Unii jsou velmi výrazné. Největší objem jaderné elektřiny v rámci svého energetického mixu vytváří právě Francie, která spoléhá na jádro ze 70 procent. Následují Slovensko a Belgie. Na opačném konci pomyslného žebříčku je Nizozemsko s tříprocentním podílem jaderné elektřiny.

Čtěte také

Dana Drábová: Jaderná elektrárna není zbraň hromadného ničení. Náhodnému zásahu odolá

Německý odpor k jádru sahá hluboko do minulosti. Havárie v elektrárnách Three Mile Island, Černobyl a Fukušima v podstatě pouze posílily ideologické přesvědčení Berlína, konstatuje Guardian.

Zastánci takzvané Energiewende uvádějí, že aktuální 46procentní podíl německé elektřiny z obnovitelných zdrojů v mixu je mnohem vyšší než podíl energie z jádra v roce 1998, kdy němečtí politici oznámili odklon od jaderné energetiky poprvé.

Po odstavení německých reaktorů má sice krátkodobě dojít ke zvýšení emisí, Berlín se ale zavázal i nadále zvyšovat podporu obnovitelných zdrojů.

Odpůrci vs. příznivci

Některé země už jadernou energii ze svého mixu odstranily, jiné to plánují. Například Itálie uzavřela všechny své atomové elektrárny po roce 1990 na základě referenda, které se konalo o tři roky dříve. Také v plebiscitu po havárii v japonské Fukušimě se 94 procent voličů vyjádřilo proti obnovení jaderné energetiky.

Odpůrci atomové energie jsou Belgie, Portugalsko, Dánsko a Rakousko, které společně s Lucemburskem žaluje Evropskou komisi za to, že jádro klasifikovala jako přemosťovací technologii na cestě k bezemisní energetice, a tedy jako zelenou investici.

Čtěte také

V Rakousku stojí nikdy nevyužitá jaderná elektrárna. Dnes tam elektřinu vyrábí solární panely

K Francouzi vedenému projadernému táboru se připojily státy jako Česko, Bulharsko, Chorvatsko, Finsko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Tyto země letos zahájily spolupráci v rámci Aliance na posílení jaderné spolupráce v rámci Evropské unie.

Francie se svými středoevropskými spojenci například vystoupila proti nedostatečné podpoře Berlína ve snaze o zařazení vodíku z jádra mezi zelené zdroje. Podle europoslance Canfina bude třeba najít kompromis ohledně toho, že obnovitelná energie je zelená, zatímco jaderná energie je nízkouhlíková, a ne zcela ekologická, ale současně není fosilní.

Canfin si také myslí, že k řešení rozkolu by mohl pomoct generační posun v evropském zeleném hnutí, které aktuálně pohánějí spíše obavy z klimatických změn než odpor k jádru, jak tomu bylo kdysi. Třeba známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová totiž odstavení německých reaktorů kritizuje, uzavírá britský list.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu, připravili Jakub Rerich a Tea Veseláková.