Lída Rakušanová: Dukovany a Temelín před zatěžkávací zkouškou
Jako by to byla ta nejsamozřejmější věc na světě, prezentovali představitelé vlády i ČEZu veřejnosti změnu dodavatele paliva pro atomovou elektrárnu v Dukovanech. Jenže jaderný reaktor není houska na krámě: zbavit se závislosti na ruském palivu bude i v mladším a sofistikovanějším Temelíně, který má o změně dodavatele jasno už od loňska, náročnou operací.
Natož pak v Dukovanech, jaderné elektrárně, která by měla mít podle běžných odhadů svou životnost už téměř za sebou. A která nemohla odejít od svého ruského dodavatele ani po Putinově anexi Krymu v roce 2014. Jednoduše proto, že se palivové články pro její zastaralé reaktory sovětského typu nikde jinde než v Rusku nevyráběly.
Čtěte také
Nepřekvapilo tedy, že ještě loni na jaře, kdy už na Ukrajinu padaly ruské bomby a v Evropě platily unijní sankce, předzásobovala ruská letadla zdejší atomové elektrárny palivem jak na běžícím pásu. A do kremelské pokladny tak z Česka plynuly platby za palivové články na léta dopředu.
Pravdou na druhé straně je, že jen díky tomu mají dnes obě zdejší jaderné elektrárny relativně dost času se na definitivní odchod od ruského paliva v klidu připravit. Novým dodavatelem bude americká firma Westinghouse, která vyvinula odpovídající palivo poté, co se do téhož problému jako Dukovany dostaly atomové elektrárny na Ukrajině.
Závislost na Rusku
Temelínu bude palivo dodávat kromě Westinghousu i francouzský Framatome. Napínavé to ovšem bude i v tomto případě: Temelín byl sice uveden do provozu až po přelomu století, ale původně se jedná o sovětský projekt, za pochodu modernizovaný právě Westinghousem.
Čtěte také
Ten zpočátku do Temelína dodával i palivo. Ovšem s tím výsledkem, že se v reaktorech sovětského typu americké palivové články rychle deformovaly a mohly pak regulačním tyčím bránit, aby v případě potřeby přerušily v reaktoru jadernou reakci.
Dana Drábová z Úřadu pro jadernou bezpečnost sice tehdy ujišťovala, že se nemůže nic stát, protože se regulační tyče neustále kontrolují, a kdyby cokoli hrozilo, byl by reaktor vždycky včas odstaven. K odstávkám – z nejrůznějších důvodů – ale v prvních letech provozu docházelo relativně často – a to i neplánovaně.
Neplánované odstávky ovšem působily rozruch především u našich rakouských a bavorských sousedů, a tak jich ČEZ pro jistotu tenkrát „plánoval“ radši víc než míň. Provozní ztráty byly tím pádem enormní.
Proto se ČEZ v roce 2010 rozhodl brát palivové články radši z Ruska. Tím ovšem padlo také už tehdy rozšířené tvrzení, že je pro ČR jaderná energie výhodná i strategicky, protože ji zbavuje závislosti na nevypočitatelném Rusku. Tuhle výzvu má Česko naopak teprve před sebou.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
