V Barmě se střetli buddhisté a muslimové
Šedesátimilionová Barma patří k národnostně a nábožensky nejpestřejším státům jihovýchodní Asie. Tento stát, který se teprve nedávno začal probouzet z desítky let trvající vojenské nadvlády, zažil v posledním měsíci masové nábožensko-etnické střety, které vyhnaly z domova skoro sto tisíc lidí.
Už se nikdo nedozví, jestli byl onen zločin jen rozbuškou doutnajícího konfliktu, a nebo jeho hlavní příčinou. Pravděpodobnější je první možnost, totiž že se jednalo o vylití dlouho střádaného napětí mezi dvěma skupinami obyvatel.
Na počátku bylo znásilnění a vražda buddhistické dívky, které spáchali tři místní muslimové. K individuálnímu neštěstí se přidala ještě kolektivní katastrofa, protože vše se odehrálo na západě Barmy poblíž hranice s Bangladéšem, tedy na hranici mezi buddhistickým a muslimským světem. V oblasti, kde žijí Arakanci, barmští buddhisté, vedle muslimského etnika Rohingů.
Vražda buddhistické dívky měla za následek protimuslimské násilnosti podobné pogromům. V jednom případě například buddhisté zastavili autobus vezoucí Rohingy a deset z nich na místě zabili. Muslimové se zas mstili na dalších buddhistických vesnicích v okolí, a výsledkem byly desítky mrtvých a přes devadesát tisíc lidí, kteří uprchli ze svých domovů, aby si zachránili život. Mnozí z muslimů se pokusili utéci do Bangladéše, ale tento stát pro uprchlíky uzavřel své hranice s tím, že už tak hostí značné množství barmských běženců z minulých uprchlických vln.
Barmská vláda vyslala do neklidné oblasti armádu, která zde převzala kontrolu nad veřejnými záležitostmi, a úřady rychle zadržely všechny tři pachatele. Dva už byli za vraždu buddhistky odsouzeni k trestu smrti a třetí se sám oběsil v cele. Mnozí pozorovatelé se však obávají, že tím problém není zcela vyřešen.
Příčin, proč jeden určitý incident přerostl do masových nepokojů, je několik. Barma je převážně buddhistická a buddhističtí Arakanci mají i v západobarmském Arakanském státě většinu, ale v zasažené oblasti naopak převládají muslimští Rohingové. Mezi oběma etniky panuje napětí už delší dobu, mimo jiné proto, že jak sami Arakanci, tak i barmské úřady považují muslimské Rohingy za přistěhovalce a odmítají jim udělit občanství – zdejší muslimové tedy žijí v Barmě bez řady práv. Podle některých názorů však muslimové žijí v oblasti už stovky let a měli by být považováni za starousedlíky.
Nepokoje přišly pro Barmu ve velmi nevhodnou dobu. Tento stát žil po desítky let pod nadvládou vojenské junty. Od roku 2010 probíhá předávání moci civilním úřadům, a pro nového premiéra Thein Seina je takové narušení pořádku, při kterém se navíc musel obrátit na armádu, nepříjemným narušením křehkého procesu normalizace tamního života. Celý svět nyní bude pozorovat, jak se barmské vládě bude dařit tento citlivý problém vyřešit, přičemž etnicko-náboženské násilnosti nejsou zdaleka jedinou potíží, které kabinet musí čelit.
