V 90. letech byla společnost hladová po informacích, dnes je to samý komentář, míní novinář Sniegoň
Tomáš Sniegoň už několik desetiletí informuje české diváky a posluchače o dění ve Švédsku. „Média mi volají kvůli dvěma tématům. Dříve to byla přistěhovalecká krize, dnes je to covid-19. Tedy byl to covid do chvíle, dokud Česko nepředstihlo Švédsko, od té doby mi už nikdo nevolá a nikoho Švédsko nezajímá,“ glosuje Sniegoň svoji kariéru v posledních šesti letech.
Na začátku 90. let, kdy Sniegoň dorazil do Švédska, přitom české mediální prostředí zájem o zprávy ze severské země příliš nemělo. „Musel jsem se podílet na tom, abych ten hlad vytvořil,“ říká s nadsázkou.
Čtěte také
„Dnes to sám trochu nechápu. Přijel jsem do Švédska jako novinář, který neuměl ani slovo švédsky, ale novinářem chtěl zůstat. Tehdy mi to přišlo spíš vyzývavé než divné. Musel jsem si sám vytvořit nějakou platformu, takový institut zpravodaje na volné noze. Nikdo mě nezval, nikdo mě nečekal, nikdo ode mě nic neočekával. Nemohl jsem si dovolit příliš přemýšlet o budoucnosti, musel jsem pracovat na tom, aby nějaká byla,“ vzpomíná na své začátky Sniegoň.
Bolí mě, že dnes to jsou samé komentáře, lidé sedí u stolu a komentují svět, místo aby do něj vyrazili.
Tomáš Sniegoň
„Ještě v 90. letech byla společnost velmi hladová po informacích, zvědavá. Díky tomu jsem se dostal do vysílání některých pořadů. Bolí mě, že dnes to jsou samé komentáře, lidé sedí u stolu a komentují svět, místo aby do něj vyrazili,“ přiznává novinář, publicista, historik, autor řady knih, televizních pořadů nejen o Švédsku.
Ve Švédku vystudoval historii a dnes na univerzitě učí. „Dodnes příliš nerozlišuju mezi historiky a novináři z hlediska zvědavosti. Oba musí být zvědaví, aby mohli svému oboru něco přinést,“ myslí si Sniegoň.
Které období z historie ho zajímá nejvíc? Jaké bylo psát knihu s bývalým šéfem KGB a proč dodnes nevyšla česky? Jak velký je zájem Švédů o Česko a jaké stereotypy přežívají v pohledu Čechů na Švédsko?
Poslechněte si celé Hovory na dálku, Tomáše Sniegoně se na to ptá Petr Vavrouška.
Související
-
Proslavila se obálkou Coldplay. „V Anglii mi dodali sebevědomí, chtěli mi naslouchat,“ říká Fürstová
„Člověk si často neuvědomuje, jak zacházíme s jazykem. A když ho nemáme? Jako kdybych měla v sádře tři prsty a to mi bránilo se výtvarně vyjádřit. Nemůžu být sama sebou.“
-
Víme, jak je pro střední generaci složité cestovat, tvrdí manželé, kteří provozují ubytování na Bali
Ve vile u moře se Lázňovštví starají o české a slovenské turisty a slibují, že se u nich budou mít jako u babičky. Proto se jejich projekt jmenuje Bába na Bali.
-
Navrhuje stavebnice Lego. „Jsem zastydlé dítě, asi jsem nikdy nevyrostl,“ přiznává Milan Reindl
Co dělat, když v krabici zůstane několik kostek navíc? „Pokud to nejsou žádné větší díly jako ozubená kola, tak se nemusíte bát. Té drobotiny dáváme trochu navíc.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
