„Děkujeme, vraťte se!“ Proč z Karlovarského kraje odešlo od revoluce zhruba 40 tisíc obyvatel?

Děkujeme, vraťte se. Dokument Lucie Korcové o tom, proč lidé odcházejí z Karlovarského kraje a co se s tím dá dělat
Proč lidé z Karlovarska odchází? Co proti tomu dělají zdejší starostové? A jak to celé souvisí s výměnou německého obyvatelstva za české po druhé světové válce? V průměru zmizí z kraje kolem tisíce lidí ročně. Většinou jde o studenty, kteří odchází na vysokou školu. Proč se potom nevrací do rodného kraje? Dokument Děkujeme, vraťte se, který pro Český rozhlas natočila Lucie Korcová, se ptá, jak tyto emigranty přitáhnout zpět.
Karlovarský kraj se dlouhodobě potýká s odlivem obyvatel. Od revoluce v roce 1989 tento region opustily čtyři desítky tisíc usedlíků, jak odhaduje zdejší hejtmanství.
épe placená práce. Někteří za prací přes hranice každodenně dojíždí, jiní se stěhují úplně.
Kvůli penězům odešel do sousedního Německa také lékař Vojtěch Danihel. „Práce praktika v Německu mě bavila, to bylo opravdu super. Ten praktik je tam silně vnímaný jako někdo, za kým jdu opravdu na prvním místě. V Německu jsem byl celkem osm let,“ popisuje v dokumentu.
Lidé odcházá také kvůli studiu. Jedním z nich byl marketingový stratég kraje Matyáš Smutný, který se ale do svého kraje po čase zase vrátil. „Některé obory tady vůbec nemají šanci najít práci, anebo je to práce výrazně hůř placená, to je takové veřejné mínění,“ poukazuje.
Čtěte také
V současnosti žije v Karlovarském kraji zhruba 293 tisíc lidí, před koncem druhé světové války a odsunu německého obyvatelstva to bylo víc než půl milionu. Region od základu změnil svoji podobu. Odešly rodiny, které tady žily po staletí.
Místo nich se sem tehdy vládnoucí komunistický režim snažil dostat nové osídlence. Lidi, kteří tady neměli žádné kořeny a často chtěli jen využít situace, jak snadno přijít k majetku.
Vyrovnal se Karlovarský kraj s odsunem? Chybí lidem pomyslné kořeny, a proto nemají problém odejít pryč? A proč se někteří lidé přece jen rozhodnou do svého kraje vrátit? Poslechněte si celý dokument Lucie Korcové.
Související
-
Karlovarský kraj: nejmenší region s pověstí nejhoršího. Pyšní se lázeňstvím, zhyzdila jej těžba
Lázeňský kraj s krásnými lesy, ale i s hnědouhelnou „měsíční krajinou“ si nese všemožná stigmata: nejhorší, nejslabší, nejmenší a vylidňující se.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.