Čeští novináři neumí přiznat chybu, vadí Klímovi z tiskového institutu a odkazuje na kauzu ruský dluh

Ještě před dvanácti lety byla česká média poměrně silná a vlastnily je většinově zahraničními společnostmi, vysvětluje Klíma: „Takováto média zajišťovala pluralitu, ale ta síla se vytratila.“

Čtěte také

Karel Hvížďala: Drama s názvem Sněmovna a Rada ČT

A to nejen tím, že část médií přešla do vlastnictví současného premiéra Andreje Babiše (ANO) a dalších českých oligarchů. „Tím také výrazně stoupá role veřejnoprávních médií, která by tyto problémy mít neměla.“

„Jenže oslabení médií není jen dočasné, tudíž i ta vyšší důležitost veřejnoprávních médií je trvalá. Nikdo neví, jak budou média vypadat za deset dvacet let, ale v této časové vyhlídka je role těch veřejnoprávních velmi důležitá,“ opakuje Klíma.

Veřejnoprávní média u nás stále plní svou roli i přes výhrady, které tu budu vždy.
Michal Klíma

Ve srovnání s okolními státy jsou ale česká média stále v dobré situaci. „Třeba v Maďarsku je to mnohem horší, ale to neznamená, že se do podobného stavu nemůžeme dostat, protože ani tady není situace jednoduchá.“

„Veřejnoprávní média u nás stále plní svou roli i přes výhrady, které tu budu vždy. A i přes celkově obtížnou politickou situaci,“ věří mediální manažer, který neúspěšně kandidoval do Rady České televize.

Omluvit se, kritizovat se

Klíma věří, že by se média a novináři měli kritizovat vzájemně. „Opakovaně se roky vyjadřuji proti teorii, která žádá pravý opak. Naopak – tady chybí profesní médium, které by se tomu výslovně věnovalo.“

„Trochu to teď dělá Hlídací pes, web, který se věnuje médiím i mediální kritice. A je to zapotřebí. I já veřejně kritizoval média. Musím ale oddělit svou roli, když jsem ve funkcích, které zastávám,“ přiznává šéf Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu.

Čtěte také

Václav Klaus o údajné půjčce SSSR: Výmysl aktivistických novinářů, hrozí se mého návratu do stranické politiky

Klíma také upozorňuje na nešvary, které podle něj české novináře provází. „Třeba není příliš rozšířené přiznat svou chybu. Například Hospodářské noviny otiskly článek o tom, jak Václav Klaus poslal coby prezident milion dolarů do Ruska.“ 

„Každý, kdo pamatuje, jak tady tenkrát fungovala ekonomika, ví, že to je nesmysl. Že nešlo o nějaké posílání peněz, natož dolarů. Došlo tedy k celé řadě chyb a redakce se za článek neomluvila,“ připomíná expert.

Václav Klaus byl rozčilen, že zásadní chybu, ke které došlo v článku, nikdo nevyjasnil.
Michal Klíma

Kvůli tomu také později vznikl problém s exprezidentem v Českém rozhlase. „Když redakce udělá chybu, tak je zapotřebí říct, že takový článek je špatně, je třeba napsat ho znova. A ne tvrdit, že došlo jen k drobným pochybením.“

„Chápu, že právě proto byl Václav Klaus v rozhlase rozčilen na novináře a vysvětlil si korektní chování vašeho kolegy jako nepatřičné. Byl rozčilen, že zásadní chybu, ke které došlo v článku, nikdo nevyjasnil,“ interpretuje Michal Klíma.

Poslechněte si celou Osobnost Plus, ptá se Barbora Tachecí.