Už si nevybíráme mezi zdravím a ekonomikou. Jsou to spojené nádoby, varuje ekonom Jurajda

12. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Štěpán Jurajda, ředitel CERGE-EI

Od pondělí platí nová opatření proti šíření onemocnění covid-19, další omezení plánuje vláda zavést ve středu. Podle člena Národní ekonomické rady vlády Štěpána Jurajdy si ale v tuto chvíli nevybíráme mezi zdravím a ekonomikou. 

Čtěte také

„Když nárůst počtu hospitalizovaných a lidí v kritickém stavu bude pokračovat stejným tempem, jakým to jede posledních pár týdnů, tak to nemůže ustát žádný zdravotnický systém. Pokud by do toho vláda nevkročila nějakými opatřeními na zabrzdění epidemie, tak lidé ekonomiku zavřou sami. Tím, že přestanou jezdit do práce,“ vysvětluje ekonom.

Přestože rada spotřebitelům, aby dál utráceli peníze, může znít hloupě, Štěpán Jurajda připomíná, že každý náš výdaj je zároveň příjem pro někoho jiného.

Ekonomika není jako domácnost – když budeme všichni šetřit, tak ve výsledku neušetří nikdo.
Štěpán Jurajda

„Jakmile všichni začnou šetřit, propadne se export, firmy přestanou investovat, spotřebitelé přestanou nakupovat… a v konečném důsledku přijdou i sami spotřebitelé o svůj příjem.“

Sociálně slabé to zasáhne nejvíc

V situaci, kdy oslabuje ekonomka a zemi může čekat další lockdown, bychom neměli zapomínat na sociálně slabou vrstvu. Tu nepříznivá situace dostihne jako první. „Že to nevidíme v oficiálních statistikách na úřadu práce, ještě neznamená, že tam venku nejsou lidé, kteří skutečně budou trpět dalším přiškrcením ekonomiky,“ upozorňuje Jurajda.

Neměli bychom pro starosti o velké firmy a OSVČ zapomínat na sociálně slabé, kteří budou v tuto chvíli trpět nejvíc,“ apeluje a tvrdí, že nyní je možné opatření naplánovat daleko lépe než na jaře. „Dnes toho totiž epidemiologové vědí mnohem víc – například jakým způsobem se virus přenáší a které situace jsou více nebo méně nebezpečné.“

Nedůvěra ve stát

Host speciálu Jana Bumby nicméně upozorňuje, že mnohem levnější by pro českou ekonomiku bylo, kdyby se současnému stavu podařilo předejít časnějším zvětšováním kapacit chytré karantény a lepší komunikací s veřejností na přelomu srpna a září.

Čtěte také

S tím souhlasí i ředitel Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Tomáš Kostelecký, který připomíná, že v koronavirové krizi je celosvětově velkým problémem nedůvěra v instituce.

„Na jaře zvládaly pandemii relativně dobře postkomunistické země, kde byli lidé schopní pomoci si sami. Teď to naopak vypadá tak, že dobrá čísla mají skandinávské státy, kde je dlouhodobě nastavená důvěra ve stát,“ vysvětluje.

Tam totiž lidé svědomitěji dodržují opatření a o jejich užitečnosti panuje všeobecný konsenzus, vysvětluje sociolog. Předpokládá ale, že s postupným uvědomováním si závažnosti situace, se další vlna solidarity znovu projeví i v České republice.

Rizikový je personální strop

„Napříč celou zemí dochází k přenosům, které jsou už prakticky nekontrolovatelné. Je tu komunitní přenos a těžko se dohledává, kde se člověk nakazil,“ shrnuje Roman Chlíbek z Epidemiologické a klinické skupiny Ministerstva zdravotnictví a vědecký sekretář České vakcinologické společnosti.

Otázkou podle něj je, zda se podaří šíření nemoci zabrzdit tak, abychom se nepřiblížili k pomyslné hranici, kterou tuzemský zdravotnický systém zvládne.

„Šance tu určitě je. Ještě není překročena kapacita zdravotnických zařízení, ani se neblížíme jejímu vyčerpání,“ uklidňuje. Zároveň ale upozorňuje na rizika, která s sebou nese zvyšující se reprodukční číslo. To se v tuto chvíli blíží hodnotě 1,5.

Bojím se, že jednoho dne narazíme na personální strop – sice budeme mít lůžka a přístroje, ale problém bude s personálem.
Roman Chlíbek

„Mohli bychom se dostat k 8 tisícům hospitalizovaných, z toho třeba 2 tisíce pacientů na jednotkách intenzivní péče. A to už je samozřejmě číslo, které se bude zejména z pohledu personálního blížit hranici kapacity zdravotnického systému,“ varuje Chlíbek.

Čtěte také

Statistiky prokazují pozitivitu přibližně u 30 % testovaných. Jde ale jen o příslovečnou špičku ledovce, nakažených je podle Chlíbka několikanásobně víc, než kolik jich testy potvrzují. Kolik přesně, si ale odhadnout netroufá. A i když k promořování populace evidentně dochází, na kolektivní imunitu to stačit nebude, myslí si.

Stále totiž není jasné, jak dlouho po prodělané nemoci zůstává v těle postinfekční imunita, která uzdraveného chrání před opětovným nakažením, vysvětluje epidemiolog. Pokud bude příliš krátká, lze konec pandemie očekávat až s objevem očkovací látky nebo v důsledku sezonnosti, kdy s létem opět dojde k poklesu šíření viru.

Hosty byli: 
Roman Chlíbek, člen Epidemiologické a klinické skupiny na MZVČR a vědecký sekretář České vakcinologické společnosti
Štěpán Jurajda, člen Národní ekonomické rady vlády
Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu Akademie věd

Poslechněte si audiozáznam celého speciálu Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , Zuzana Marková
Spustit audio

Související