Už brzy bychom mohli sázet geneticky modifikované lesy, tvrdí mladý vědec, který objevil princip tloustnutí stromů

Letokruhy, dřevo a strom (ilustrační foto)
Letokruhy, dřevo a strom (ilustrační foto)

Za všechno může huseníček rolní a výzkum jednoho Čecha, který sedm let seděl u mikroskopu ve finských Helsinkách. Když zvolal „heuréka“, změnil se mu život… A časem by se mohl změnit i nám.

„Téměř 150 let jsme čekali na vhodné metody, abychom mohli studovat vývoj rostlin. Jak rostliny ze semínka vytvoří orgány a vlastní tělo, tedy jak zárodečné buňky tvoří buď dřevo, nebo lýko,“ popisuje svůj výzkum mladý český vědec Ondřej Smetana.  

huseníček rolní

Pro lepší pochopení si představte pařez stromu, uprostřed najdete dřevo s letokruhy a ty pak chrání vrstva kůry. Mezi kůrou a dřevem je ale taky vrstvička buněk. „Je to něco jako válec, který obklopuje dřevo. Zárodečné buňky se pak dělí buď dovnitř a je z nich dřevo, anebo vně a je z nich lýko.“

Zázračný huseníček

U stromů je problém s jejich velikostí, protože nejde jen tak porazit strom a vložit ho pod mikroskop. „Zkoumání by trvalo nějakých 70 let, a tak jsme výzkum prováděli na modelovém organismu huseníčku rolního. Je to plevel, ale taky modelové rostlina, na které mnoho biologů světa zkoumá procesy, které jsou platné i pro všechny další rostliny i stromy.“

Z jeho semínka totiž za pouhých 14 dní vyroste struktura velmi podobná kmenu stromu, která má stejné typy buněk na molekulární úrovni. „Přesně si pamatuji ten okamžik, kdy vyšel první pokus. Dokázal, že ve stromech, přesněji v huseníčku, je pouze jedna vrstva zárodečných buněk. Pak je tam i spousta genů, které se zapínají (nebo vypínají). My jsme je jako první na světě dokázali identifikovat a pak donutit k zapnutí, nebo naopak k vypnutí.“

Samotný moment, kdy mu „došlo“, že tohle je ten okamžik, popisuje takto: „Byl jsem na mikroskopu a ta chvíle, kdy jsem zakřičel ‚heuréka‘, byla úžasná. Musel jsem ven na vzduch, kde jsem si řekl, že právě teď jsem pravděpodobně jediný člověk, který toto ví,“ vzpomíná mladý vědec.     

Ondřej Smetana, vědec, biolog

Stromy porostou do šířky

K čemu bude objev osmičlenného týmu Ondřeje Smetany (ve kterém jsou Číňané, Ind, Finové a jeden Čech) vlastně dobrý?

„Huseníček samozřejmě nemá ekonomickou výtěžnost a v průmyslu se nepoužívá, ale na tomto objevu se dá stavět dál. Od teď už můžeme stromy, stejně jako zeleninu, geneticky modifikovat tak, aby měly třeba různou kvalitu dřeva, nebo aby rostly rychleji do šířky,“ popisuje.

Vejce od geneticky upravených slepic mohou zlevnit výrobu léků

Skupina vědců pod vedením chemiků Stephana Kudlaceka (na fotografii) a Grega Weisse vyvinula způsob, jak "odvařit" slepičí vejce

Britové odchovali geneticky upravené slepice, jejichž vejce obsahují léčivé látky. Výzkumníci si od takových vajíček slibují levnější výrobu medikamentů.

S legislativou, kterou máme v Evropě, to ale sám neodhaduje na nějaký raketový start geneticky upraveného lesa. „Zákony jsou k modifikovaným organismům přísné kvůli nedůvěře až odporu. Lidi si představují, že když sní upravenou mrkev, tak dostanou rakovinu, nebo dokonce sami zmutují. Ale to se moc na pravdě tedy nezakládá.“

Nehrajeme si ale jako lidstvo tak trochu na Boha? A dokáže věda někdy objasnit jeho existenci? „To asi ne,“ odpovídá Smetana. „Když v něco věříte, tak vám to žádným pokusem nikdo nevyvrátí,“ dodává. Sám věří v evoluci a náhodu.

„Evoluce je založena na indukci mutací v genech a ty probíhají náhodně. Když se stane nějaká, která je pro organismus výhodná a vylepší jej, tak je vlastně opět jen náhoda, jestli se tato mutace uchytí v celém genomu.“

Jak dlouhá byla cesta Ondřeje Smetany k výzkumu do Finska? Proč zpívá ve finském sboru? A proč plánuje návrat do Česka? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Hovory Naděždy Hávové.  

Spustit audio

Související