ÚSTR už neplní své zákonné poslání. Místo toho tam studují ptákoviny, kritizuje bývalý šéf Žáček (ODS). Exčlen rady Uhl to důrazně popírá

Zakladatelé Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ale i nezávislí experti kritizují stav, ve kterém se instituce dlouhodobě nachází. Podle Michala Uhla je v top kondici, podle bývalého ředitele Pavla Žáčka tam čile kvete Uhlův aktivismus. 

„Instituce, která vznikla před deseti lety, byla v roce 2013 naším zásahem zachráněna. Vyměnili jsme ředitele a přehodili výhybku z aktivisticko-politické instituce do vědecko-vzdělávací. Ústav je v nejlepší kondici za celou dobu své existence,“ tvrdí v pořadu Pro a proti bývalý člen rady a sociolog Michal Uhl.

Podle něj ústav disponuje dostatečně kvalitním vědeckým personálem. „Máme docenty... i řadu doktorů a doktorandů... Instituce je teď primárně postavena na nejvyšším vysokoškolském stupni, kde se realizuje věda.“

Instituce vznikla s důrazem na to pochopit mechanismy nesvobody... A tímto směrem jsme se vydali místo toho, abychom hledali v archivu skandály a kompro... Byly kauzy, kdy se vytahovaly věci z archivu na politiky... A to, že se instituce věnovala politickým kauzám, byla pravda.
Michal Uhl

Počet publikací, buď ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny nebo s prestižními nakladatelstvími, objektivně stoupá. „Ukazuje to na lepší propojení instituce s vědeckým světem. Ústav je braný jako prestižní vědecká instituce, a ne jako něco, co je vytvořeno na politickou zakázku.“

„Chtěli jsme, aby v ústavu vládla pluralita, takže jsou tam lidé nezařaditelní i ti, kteří se  otevřeně hlásí k levici nebo pravici. To umožňuje vést debatu o historii z různých perspektiv,“ ujišťuje Michal Uhl.

Ústav ztratil postavení i důvod existence

„V ústavu se neplní zákony, až příliš často se mění personál. Až 80 % vedení bylo vyhozeno z politických důvodů. Tento aktivismus tam zavedl právě kolega Uhl a jeho rada,“ oponuje první ředitel ÚSTR a poslanec ODS Pavel Žáček.

Instituce prý ztratila své postavení a vlastně i důvod, proč byla zřizována. „Je možno  kritizovat vedení, což nejsou dovzdělaní lidé. My přišli s novým tématem třetího odboje, otevřeli a odtajnili archivy, začali jsme digitalizovat a publikovat,“ vypočítává.

Poslanec věří, že zvítězila teze, se kterou prý přišel do rady Michal Uhl. „Tedy, že v ÚSTRu musí být levicoví historici, protože ti jediní jsou schopni objektivně přistupovat ke komunismu... Tak posunuli, vytunelovali obsah zákona a dělají v ústavu věci, ke kterým zřízen není.“

To je absolutní nesmysl... Než vznikl ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek, byly materiály v rukou ministerstva vnitra a tajných služeb. Z těch, přestože byla jejich podstatná část utajována, unikaly věci na občany i politiky. My jsme to ale dostali pod řádný režim archivního zákona. Takže materiály nedostanete tajnou cestou přes kamaráda, ale když se stanete badatelem ve smyslu zákona.
Pavel Žáček

„Zavřené archivy některým historikům a politické garnituře, nepokrytě zastupované v radě Uhlem a dnes Františkem Bublanem, vyhovovaly... Proto instituci zřízenou zákonem k objektivnímu zkoumání totalitní historie zničili. Dosadili tam lidi, kteří si studují výstavbu panelových domů a další ptákoviny,“ dodává velmi kriticky Pavel Žáček.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Pro a Proti. Ptal se Tomáš Pavlíček.

Odebírat podcast

Související