ÚSTR už neplní své zákonné poslání. Místo toho tam studují ptákoviny, kritizuje bývalý šéf Žáček (ODS). Exčlen rady Uhl to důrazně popírá

13. leden 2020

Zakladatelé Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ale i nezávislí experti kritizují stav, ve kterém se instituce dlouhodobě nachází. Podle Michala Uhla je v top kondici, podle bývalého ředitele Pavla Žáčka tam čile kvete Uhlův aktivismus. 

Čtěte také

„Instituce, která vznikla před deseti lety, byla v roce 2013 naším zásahem zachráněna. Vyměnili jsme ředitele a přehodili výhybku z aktivisticko-politické instituce do vědecko-vzdělávací. Ústav je v nejlepší kondici za celou dobu své existence,“ tvrdí v pořadu Pro a proti bývalý člen rady a sociolog Michal Uhl.

Podle něj ústav disponuje dostatečně kvalitním vědeckým personálem. „Máme docenty... i řadu doktorů a doktorandů... Instituce je teď primárně postavena na nejvyšším vysokoškolském stupni, kde se realizuje věda.“

Instituce vznikla s důrazem na to pochopit mechanismy nesvobody... A tímto směrem jsme se vydali místo toho, abychom hledali v archivu skandály a kompro... Byly kauzy, kdy se vytahovaly věci z archivu na politiky... A to, že se instituce věnovala politickým kauzám, byla pravda.
Michal Uhl

Počet publikací, buď ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny nebo s prestižními nakladatelstvími, objektivně stoupá. „Ukazuje to na lepší propojení instituce s vědeckým světem. Ústav je braný jako prestižní vědecká instituce, a ne jako něco, co je vytvořeno na politickou zakázku.“

„Chtěli jsme, aby v ústavu vládla pluralita, takže jsou tam lidé nezařaditelní i ti, kteří se  otevřeně hlásí k levici nebo pravici. To umožňuje vést debatu o historii z různých perspektiv,“ ujišťuje Michal Uhl.

Ústav ztratil postavení i důvod existence

„V ústavu se neplní zákony, až příliš často se mění personál. Až 80 % vedení bylo vyhozeno z politických důvodů. Tento aktivismus tam zavedl právě kolega Uhl a jeho rada,“ oponuje první ředitel ÚSTR a poslanec ODS Pavel Žáček.

Čtěte také

Instituce prý ztratila své postavení a vlastně i důvod, proč byla zřizována. „Je možno  kritizovat vedení, což nejsou dovzdělaní lidé. My přišli s novým tématem třetího odboje, otevřeli a odtajnili archivy, začali jsme digitalizovat a publikovat,“ vypočítává.

Poslanec věří, že zvítězila teze, se kterou prý přišel do rady Michal Uhl. „Tedy, že v ÚSTRu musí být levicoví historici, protože ti jediní jsou schopni objektivně přistupovat ke komunismu... Tak posunuli, vytunelovali obsah zákona a dělají v ústavu věci, ke kterým zřízen není.“

To je absolutní nesmysl... Než vznikl ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek, byly materiály v rukou ministerstva vnitra a tajných služeb. Z těch, přestože byla jejich podstatná část utajována, unikaly věci na občany i politiky. My jsme to ale dostali pod řádný režim archivního zákona. Takže materiály nedostanete tajnou cestou přes kamaráda, ale když se stanete badatelem ve smyslu zákona.
Pavel Žáček

„Zavřené archivy některým historikům a politické garnituře, nepokrytě zastupované v radě Uhlem a dnes Františkem Bublanem, vyhovovaly... Proto instituci zřízenou zákonem k objektivnímu zkoumání totalitní historie zničili. Dosadili tam lidi, kteří si studují výstavbu panelových domů a další ptákoviny,“ dodává velmi kriticky Pavel Žáček.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Pro a Proti. Ptal se Tomáš Pavlíček.

Související