ÚSTR publikuje a je personálně stabilizovaný. Za problémy s hospodařením může bývalé vedení, říká ředitel Kudrna

Dosažení objektivity ve zkoumání historie je podle něj nedostižným ideálem a v nadsázce svým studentům říká, že nejhorším nepřítelem historika je pamětník. Historici se ovšem musejí snažit o takové zacházení s historickými prameny, aby obraz minulosti byl co nejvěrohodnější.

V této souvislosti se Kudrna vymezuje proti badatelské učebnici soudobých dějin, která vznikla ještě za předchozího vedení ÚSTRu. Obsahuje prý množství faktografických chyb, nehorázné interpretace a vulgarity, zároveň v ní ale chybí mnohé podstatné informace.

Čtěte také

Komunistická diktatura byla pro někoho přínosná, i to musejí studenti poznat, míní historička

„Komunismus vykládá výhradně pohledem komunistů. Jak dětem vysvětlit dějiny druhé světové války, když chybí informace o paktu Molotov-Ribbentrop. Nebo období normalizace, když chybí zmínka o vpádu a okupaci vojsky Varšavské smlouvy nebo sebeobětování Jana Palacha. Chybí tam, že ten režim byl postaven na násilí a nesvobodě, není tam ani slovo o StB a táborech nucených prací,“ shrnuje.

„Pokud normalizaci nazýváte jako znovunastolení pořádku nebo uvádíte, že politické procesy měly i pozitivní stránku, když byla místa po desítkách tisíc lidí, kteří skončili v uranových dolech, obsazena lidmi podporujícími režim, tak je to za hranou. Asi jako říct, že uvolněné byty po Židech obsadili příslušníci SS,“ dodává historik.

Kudrna přitom nezpochybňuje samotnou badatelskou metodu výuky, která je třeba na Západě známa již 30 let, podle něj ji ovšem nelze aplikovat na základních školách. „Má svůj význam na gymnáziích a vysokých školách, kde studenti už něco vědí. Ale není možné po žácích chtít, aby interpretovali vietnamskou válku, když o ní v životě neslyšeli,“ podotýká.

Chyby minulého vedení

ÚSTR se podle Kudrny nachází ve skvělé kondici, pokud jde o odborné výstupy a konference uskutečňované ve spolupráci s odborníky ze světa: v příštím roce plánuje vydat 30 publikací a uspořádat stejný počet konferencí.

Vedle toho je prý také personálně stabilizovaný. Na jaře přitom proti způsobu vedení ústavu a jeho personální politice v otevřeném dopise protestovalo na 170 českých historiků. „Historiků je v Česku něco přes 20 tisíc. Máme 120 systemizovaných míst a všechna jsou k dnešnímu dni obsazena a dovolím si tvrdit, že personální situace nikdy nebyla lepší,“ nesouhlasí ředitel.

Čtěte také

ÚSTR v krizi není. Nikdo nebyl vyhozen a obvinění odcházejících historiků nejsou podložená fakty, tvrdí šéf rady ústavu Stehlík

Kudrna se u soudu bránil proti obvinění ze strany 19 bývalých zaměstnanců, kteří ho vinili z cenzury a bossingu, soud ale jeho žalobu zamítl. Stalo se tak prý z toho důvodu, že žalobu neměl podávat on spolu s náměstkem jako soukromé osoby, ale ÚSTR jako poškozený.

Naopak z hlediska hospodaření je nyní ústav v nejhorší situaci od svého vzniku: „Je to kvůli předchozímu vedení pánů Hazdry a Matějky, kvůli nim již sedm let nemá střechu nad hlavou a zaměstnanci jsou rozeseti po celé Praze, což limituje činnost každé instituce,“ uvádí.

Finanční úřad uložil ústavu pokutu ve výši téměř 43 milionů korun za porušení rozpočtové kázně v souvislosti s rekonstrukcí sídla. „Vyjednáváme s ministerstvem financí, protože na to peníze nemáme. Hospodaříme se 100 miliony každý rok, v tom jsou platy, vydávání knih, konference a přednášky,“ vypočítává.

Kudrna poukazuje i na to, že ÚSTR má celospolečenský přesah: připravil například podklady, na jejichž základě bude od příštího roku snižován důchod komunistických prominentů a hodlá se naopak zásadně podílet na narovnání důchodů disidentů. „Děláme za málo peněz hodně muziky. Ať se každý podívá na fakta, kolik toho ústav dokáže za rok vyprodukovat,“ vyzývá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Jan Bumba.