ÚSTR publikuje a je personálně stabilizovaný. Za problémy s hospodařením může bývalé vedení, říká ředitel Kudrna
Nejvyšší soud zrušil verdikt nad disidentem Karlem Soukupem, který byl před více než 40 lety odsouzen za údajné výtržnictví. Jeho kauza podobně jako nedávný protest dvou dalších disidentů proti nízkým důchodům ukazuje, jak živé stále jsou dozvuky předlistopadové éry. „Neustále se ukazuje, že minulost je pořád před námi,“ poznamenává ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna.
Dosažení objektivity ve zkoumání historie je podle něj nedostižným ideálem a v nadsázce svým studentům říká, že nejhorším nepřítelem historika je pamětník. Historici se ovšem musejí snažit o takové zacházení s historickými prameny, aby obraz minulosti byl co nejvěrohodnější.
V této souvislosti se Kudrna vymezuje proti badatelské učebnici soudobých dějin, která vznikla ještě za předchozího vedení ÚSTRu. Obsahuje prý množství faktografických chyb, nehorázné interpretace a vulgarity, zároveň v ní ale chybí mnohé podstatné informace.
Čtěte také
„Komunismus vykládá výhradně pohledem komunistů. Jak dětem vysvětlit dějiny druhé světové války, když chybí informace o paktu Molotov-Ribbentrop. Nebo období normalizace, když chybí zmínka o vpádu a okupaci vojsky Varšavské smlouvy nebo sebeobětování Jana Palacha. Chybí tam, že ten režim byl postaven na násilí a nesvobodě, není tam ani slovo o StB a táborech nucených prací,“ shrnuje.
„Pokud normalizaci nazýváte jako znovunastolení pořádku nebo uvádíte, že politické procesy měly i pozitivní stránku, když byla místa po desítkách tisíc lidí, kteří skončili v uranových dolech, obsazena lidmi podporujícími režim, tak je to za hranou. Asi jako říct, že uvolněné byty po Židech obsadili příslušníci SS,“ dodává historik.
Kudrna přitom nezpochybňuje samotnou badatelskou metodu výuky, která je třeba na Západě známa již 30 let, podle něj ji ovšem nelze aplikovat na základních školách. „Má svůj význam na gymnáziích a vysokých školách, kde studenti už něco vědí. Ale není možné po žácích chtít, aby interpretovali vietnamskou válku, když o ní v životě neslyšeli,“ podotýká.
Chyby minulého vedení
ÚSTR se podle Kudrny nachází ve skvělé kondici, pokud jde o odborné výstupy a konference uskutečňované ve spolupráci s odborníky ze světa: v příštím roce plánuje vydat 30 publikací a uspořádat stejný počet konferencí.
Vedle toho je prý také personálně stabilizovaný. Na jaře přitom proti způsobu vedení ústavu a jeho personální politice v otevřeném dopise protestovalo na 170 českých historiků. „Historiků je v Česku něco přes 20 tisíc. Máme 120 systemizovaných míst a všechna jsou k dnešnímu dni obsazena a dovolím si tvrdit, že personální situace nikdy nebyla lepší,“ nesouhlasí ředitel.
Čtěte také
Kudrna se u soudu bránil proti obvinění ze strany 19 bývalých zaměstnanců, kteří ho vinili z cenzury a bossingu, soud ale jeho žalobu zamítl. Stalo se tak prý z toho důvodu, že žalobu neměl podávat on spolu s náměstkem jako soukromé osoby, ale ÚSTR jako poškozený.
Naopak z hlediska hospodaření je nyní ústav v nejhorší situaci od svého vzniku: „Je to kvůli předchozímu vedení pánů Hazdry a Matějky, kvůli nim již sedm let nemá střechu nad hlavou a zaměstnanci jsou rozeseti po celé Praze, což limituje činnost každé instituce,“ uvádí.
Finanční úřad uložil ústavu pokutu ve výši téměř 43 milionů korun za porušení rozpočtové kázně v souvislosti s rekonstrukcí sídla. „Vyjednáváme s ministerstvem financí, protože na to peníze nemáme. Hospodaříme se 100 miliony každý rok, v tom jsou platy, vydávání knih, konference a přednášky,“ vypočítává.
Kudrna poukazuje i na to, že ÚSTR má celospolečenský přesah: připravil například podklady, na jejichž základě bude od příštího roku snižován důchod komunistických prominentů a hodlá se naopak zásadně podílet na narovnání důchodů disidentů. „Děláme za málo peněz hodně muziky. Ať se každý podívá na fakta, kolik toho ústav dokáže za rok vyprodukovat,“ vyzývá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Jan Bumba.
Související
-
Vedení ÚSTR prosazuje svou ideologii, jak vykládat pohnuté dějiny, kritizuje senátor Krsek
O co se jedná v současném sporu v Ústavu pro studium totalitních režimů a kde by měl Ústav nově sídlit? Tomáš Pancíř se ptal historika a senátora Martina Krsky (SEN 21).
-
Monika Pajerová: Posledních 10 let si vedl ÚSTR tragicky. K vyrovnání s minulostí ho ale potřebujeme
Proč jsme ani třicet let od sametové revoluce nedokázali spolehlivě zúčtovat s komunistickou minulostí? Pomohl v tom nějak Ústav pro studium totalitních režimů?
-
ÚSTR zlaťáky neoplývá. Tomu, jak to celé dopadlo, jsme ale zabránit nemohli, oponuje Matějka
Kdo může za to, že Ústav pro studium totalitních režimů přišel o své sídlo v Praze na Žižkově? A proč fungování Ústavu opakovaně provázejí konflikty a vášnivé debaty?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka