Uplynulo 78 let od paktu Molotov-Ribbentrop. Pobaltí výročím dodnes žije

Nacistické Německo a Sovětský svaz vedený Stalinem podepsaly 24. srpna 1939 pakt, kterým se obě mocnosti zavázaly, že spolu deset let nevstoupí do válečného konfliktu. V tajném dodatku byly Estonsko a Lotyšsko přiděleny do sovětské sféry vlivu, zatímco Litva měla připadnout Německu. Výročí je dodnes živé zejména v Pobaltí.

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung v komentáři vyzývá Evropskou unii, aby měla více porozumění pro pobaltské republiky.

„Jejich strach z expanzivní politiky ruského prezidenta Vladimira Putina jsme až příliš dlouho ignorovali. Varování Estonců, Lotyšů a Litevců dolehla k našemu sluchu, až když se hrozba naplnila na Ukrajině. Vojenská přítomnost Severoatlantické aliance v Pobaltí je přiměřenou a nikterak přehnanou reakcí na tento stav,“ tvrdí německý list.

22. září 1939 se v tehdy polském Brest-Litovsku konala společná vojenská přehlídka Wehrmachtu a Rudé armády

Na druhé straně by bylo chybou vnímat tři zmíněné republiky jako státy, které vyžadují zvláštní ochranu. „Jsou to regulérní členové NATO a Evropské unie a chovají se konstruktivněji, než mnohé starší členské země,“ píše Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Litevský deník Lietuvos žinios připomíná třicet let staré protesty u příležitosti paktu Ribbentrop-Molotov. Zprvu šlo o spontánní akce, z nichž ale později vyrostlo hnutí za nezávislost. Pár organizátorů, několik desítek disidentů a asi tisícovka účastníků prokázali tehdy více jasnozřivosti než většina dnešních politiků.

Ti hází přes palubu sociální smír a ve jménu svobody proti sobě štvou důchodce a vojáky, píše list a dodává: „To se týká i výdajů na zbrojení, které jsme slíbili spojencům. Jenomže to všechno k životu na výspě západního světa patří,“ uzavírá deník Lietuvos žinios.

autor: rma
Spustit audio