Univerzity ve Francii nebo Anglii neplánují obnovení „normální“ výuky ani po prázdninách v novém akademickém roce, píše Le Monde

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03704744.jpeg

Jak bude vypadat příští akademický rok na univerzitách? To je otázka, na kterou by rády znaly odpověď tisíce studentů.

Změnám na vysokých školách v souvislosti s nemocí covid-19 se věnuje například francouzský list Le Monde. Některé francouzské školy chystají podobná preventivní opatření jako univerzita v anglickém Cambridge. Ta neplánuje obnovit přednášky ani v příštím akademickém roce.

Třeba vedení univerzity v Rennes je jasné, že kvůli pravidlům sociálního odstupu musí snížit maximální povolený počet studentů ve studijních skupinách někdy až na polovinu. V silách školy totiž není vyučovat dvojnásobek hodin. Studenti se tak asi rozdělí do menších skupin a budou se střídat. Alespoň částečná výuka přes internet se tak minimálně na některých školách udrží i v příštím roce.

Podle listu Le Monde se na francouzských univerzitách starají taky o to, jak zjednodušit nástup nových studentů, kteří přijdou ze středních škol do prvních ročníků. U francouzských přijímacích zkoušek má klíčovou hodnotu průměr z vysvědčení. Organizaci zkoušek tedy školy řešit nemusejí.

Například na univerzitě v Montpellier zvažují, jestli budou muset se studenty prvních ročníků dohánět, co střední školy nestihly za tři měsíce dálkové výuky probrat. Třeba na Sorbonně se zase chystají na to, jak nové studenty za ztížených podmínek lépe začlenit.

Dopravní revoluce v Bruselu

Německý časopis Die Zeit přináší reportáž z Bruselu, kde před deseti dny radnice udělala malou dopravní revoluci.

Autobusy a auta smějí v centru jezdit nanejvýš 20 km/h a chodci nebo cyklisté můžou nově využít celou šířku ulice. Belgické hlavní město opatření zavedlo jako zkoušku, aby měli obyvatelé udržování rozestupů jednodušší. Není ale vyloučeno, že se po třech měsících testování experiment ujme.

Převrátit mocenskou hierarchii v dopravě je pro mnohé bolestivé. Zvlášť kvůli silně zastoupené autodopravě v centru Bruselu a nedostatku pruhů pro cyklisty si podle časopisu Die Zeit lidé zvykají pomalu. Nabízí se tak otázka, jak bude provoz ve městě vypadat, až se do centra vrátí lidé, kteří zatím pracují z domova. Bruselští si ale zřejmě v každém případě musejí zvykat. Už od ledna 2021 má na všech ulicích regionu Brusel mimo hlavní tahy platit maximální rychlost 30 km/h.

Rakousko je bez vody

Neziderské jezero na pomezí Rakouska a Maďarska vysychá.

To je téma rakouského listu Der Standard. Vodní hladina stepního jezero je na nejnižší úrovni od roku 1965. Zástupci spolkové země Burgenland přitom tvrdí, že teď v květnu by mělo být vody v jezeře nejvíc za celý rok. Vloni mu pomohla květnová série dešťů, letos ale takové srážky ještě nepřišly. A to je důvod ke starostem také pro půjčovny loděk. Průměrná hloubka v Neziderském jezeře dosahuje jeden metr, manévrovací prostor tedy není velký.

Podle listu Der Standard spolková země Burgenland oživuje plány na přivedení vody z Dunaje do Neziderského jezera. Maďarský kanál mezi vodní plochou a veletokem by se ale musel značně upravit, už pět let je totiž prakticky vyschlý. Existují taky obavy, že s přívodem vody z Dunaje by Neziderské jezero ztratilo charakteristickou slanost. Der Standard připomíná, že jezero vyschlo naposled v roce 1867 po pěti letech sucha.

Přehled tisku četli Jan Bumba a Lenka Jansová.

Spustit audio
autoři: Ondřej Elbel , lup

Odebírat podcast

Související