Unie pošle Bělorusům víc než 1,25 miliardy korun, píše deník The New York Times

Země ve společenství žádají o mírový dialog mezi vládou a opozicí, ne však opakované hlasování, jak by si opozice přála. Místo nových voleb nabídla Unie dohled nad mírovým přechodem moci v Bělorusku. Evropští vůdci se tak pečlivě vyhýbají zámince pro další násilí nebo případný zásah z Ruska.

Čtěte také

Lukašenko získal v prezidentských volbách v Minsku jen 35 % hlasů, zjistil komentátor Dvořák z odhadů skutečných výsledků

„Evropská unie uvalí v krátké době sankce na značný počet osob odpovědných za násilí, represi a volební podvody,” doplnil postoj sedmadvacítky předseda Evropské rady Charles Michel.

Dále připomněl, že Evropa stojí za běloruským lidem a uvedl, že jakékoli řešení krize musí najít Bělorusové doma a nikoli v Bruselu nebo třeba v Moskvě. A to v dialogu, který by mohl být zahájen pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, ke které patří Rusko i Bělorusko.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Unie převede v přepočtu více než 1,25 miliardy korun na pomoc Bělorusům. Finance poputují obětem násilí, na rozvoj občanské společnosti a nezávislých médií a v neposlední řadě také na boj proti koronaviru, píše The New York Times.

USA vs. Čína

Spojené státy pozastavily smlouvu s Hongkongem o vydávání lidí v trestních věcech. Téma pro deník South China Morning Post.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že krok byl v souladu s výkonným nařízením prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že Hongkong už není dostatečně autonomní, aby ospravedlnil rozdílné zacházení ve vztahu k Čínské lidové republice. Konec extradiční smlouvy je zatím poslední ze známek zhoršujících se vztahů mezi USA a Čínou v týdnech, kdy Peking uložil Hongkongu nový zákon o národní bezpečnosti.

Čtěte také

Libor Dvořák: Lukašenko hledá kličky, jak zachránit vlastní kůži

Dohoda o vydávání se týkala uprchlíků, převodu odsouzených osob ale také vzájemného osvobození od daně z příjmu z mezinárodních operací, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová a dodala, že americký postup podtrhuje znepokojení z narušení svobody občanů Hongkongu. Své extradiční dohody nedávno zastavily také Austrálie, Kanada, Nový Zéland nebo Francie s Velkou Británií, připomíná deník South China Morning Post.

Pozastavení smlouvy následuje necelé dva týdny poté, co Trumpova administrativa vydala hospodářské sankce na správkyni čínské autonomní oblasti Carrie Lamovou spolu s deseti dalšími současnými či bývalými čínskými úředníky. Sankce, které byly také vázány na zákon o národní bezpečnosti, mají za cíl vyřadit Lamovou z amerického finančního systému.

Nový hongkongský zákon o národní bezpečnosti umožňuje, aby lidé obvinění z určitých zločinů byli stíháni v Číně, kde jsou soudy pod kontrolou vládnoucí komunistické strany.

Mezi související trestné činy Peking zařazuje podvracení, teroristickou činnost nebo tajné dohody s cizí zemí nebo s vnějšími prvky ohrožujícími národní bezpečnost. Číňané zároveň tvrdí, že zákon se může vztahovat na kohokoli a kdekoli na světě, doplňuje South China Morning Post.

Celý přehled zahraničního tisku si poslechněte v audiozáznamu.