Ukrajinci jsou naštvaní na své politiky. Z neúspěšné obrany viní korupci, popisuje zpravodajka ČT

Kreml tvrdí, že zkázu způsobila raketa ukrajinské protivzdušné obrany. Všechny ostatní zdroje ale docházejí k jednoznačnému závěru, že šlo o střelu ruskou.

„O tom tady nikdo nepochybuje, ale lehké pochybnosti jsou, zda šlo o cílený zásah. Jen tři bloky od nemocnice se nacházel závod Artem vyrábějící součástky do leteckých pum,“ doplňuje.

Čtěte také

Zelenskyj doma ztrácí popularitu, lidé jsou unavení. Summit NATO mu ale přilepší, míní ukrajinista Kalina

Nehledě na různé pochybnosti se prý ale všichni Ukrajinci shodnou, že pokud by Rusové neútočili, tak by nemocnici nikdy nezasáhli. Ani pohled na válku se napříč Ukrajinou zásadně neliší, byť například obyvatelé Charkova si v minulosti stěžovali, že protivzdušná obrana chrání hlavně Kyjev.

„Někteří mají pocit, že Kyjev si hraje vlastní hru, ve které oni nefigurují. Často slyšíme, že válka je pouze pro chudé, což souvisí s mobilizací, protože docházelo k případům, kdy se synové bohatších Ukrajinců ze služby vyplatili,“ popisuje zpravodajka.

Za ruskými útoky na nemocnice a civilní cíle je podle místních snaha demoralizovat obyvatele, aby se odstěhovali pryč.

„Dříve se říkalo, že vojáci neútočí na nemocnice, protože nikdy nemůžou vědět, kdy ji sami budou potřebovat. Touto optikou je to, co se stalo v Kyjevě, velmi špatný čin, který má velké dopady na psychiku Ukrajinců,“ soudí.

Cena míru

Ruské ostřelování je podle Stomatové stále intenzivnější. A zatímco dříve k němu docházelo zejména v ranních a v nočních hodinách, kdy byly ulice vylidněné, v poslední době útočí i během dne a obětí přibývá.

Zvyšuje se i riziko pro zasahující záchranáře, kteří musejí nosit desítky kilogramů vážící ochrannou výstroj, a navíc jsou sami terčem opakovaných úderů na téže místo.

Čtěte také

„Tlaková vlna smetla operační sály.“ Bombardování dětské nemocnice Rusko pořád nepřiznalo

„Ukrajinci jsou naštvaní, cítím to z nich už delší dobu, ale především na své politiky,“ upozorňuje novinářka s tím, že příkladem je třeba nedávný ruský vpád do pohraničních oblastí u Charkova, kde byly nedostatečně připravené obranné linie. „Lidé to vidí a přičítají to právě korupci. Říkají, že nebýt jí, už by dávno zvítězili.“

Pozornost Ukrajinci věnují také politickému vývoji v Evropě, odkud jim řada politiků vzkazuje, že by měli s Ruskem uzavřít mír.

„Někteří lidé na západě země si myslí, že je ho třeba uzavřít za jakýchkoli podmínek, ale na východě je to jiné, protože pro ně bude do budoucna velmi důležité žít vedle někoho, s kým budou moci jednat,“ podotýká.

„Nesetkala jsem se s tím, že by někdo uvítal ztrátu území. Stále platí narativ prezidenta Zelenského, že je potřeba, aby Ukrajina získala zpět vše, co jí patří, jinak za několik let dojde k další invazi. A lidé tu nechtějí žít v konstantní válce. Možná proto se tak upínají k příslibům Evropské unie nebo NATO ohledně vstupu, protože hledají partnera, který by jim zajistil bezpečí,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Interview Plus nahoře v audiozáznamu.