Týden očima Petra Schwarze: Za lepší svět bez pomníků. A bez legrace

Novým symbolem protestů se stala válka s pomníky a o pomníky. V anglickém Bristolu dav strhnul sochu koloniálního úředníka ze 17. století Colstona, londýnská radnice sama odstranila sochu obchodníka s otroky Milligana, ale tím to zdaleka nekončí.

Čtěte také

Sochy padají, vojenské základny možná změní jméno. Ve Spojených státech se zbavují poct konfederačním vůdcům

Britští aktivisté už mají seznam šesti desítek pomníků, které by měly v rámci boje za rovnoprávnost zmizet – patří mezi ně sochy Kolumba, ale třeba i Cromwella nebo admirála Nelsona na Trafalgarském náměstí. Londýn vytvořil novou komisi na posouzení, které sochy mohou zůstat. To stejné plánují v dalších 130 britských městech. Naštěstí tam nemají žádného sovětského maršála, to by teprve viděli.

Hlavně anonymně

Tento víkend vyrazili do londýnských ulic i místní nácíčci, kteří tvrdili, že chtějí pomníky hájit, ale víc je bavilo útočit na strážce zákona, to jen celé to šílenství podtrhlo. A pod policejní ochranou a někdy i bedněním se pro jistotu ocitly třeba sochy Lincolna, Mandely a také Churchilla – na tu někdo už předtím napsal, že to byl rasista. Stejný nápis se objevil na Churchillově soše i v Praze, údajné autorky tohoto „vylepšení“ pak poskytly prohlášení serveru A2larm. Anonymně. Jo, musíš za svou pravdou stát, hrdě, ale potají, ať to nic nestojí.

V novozélandském Hamiltonu padla socha muže, podle kterého se město jmenuje. Ve Spojených státech se cílem staly hlavně sochy vůdců jižanské otrokářské Konfederace a… Kryštofa Kolumba. Jednu z nich, která od roku 1931 stála před minnesotským Capitolem v St. Paul, strhli členové radikální indiánské organizace American Indian Movement neboli AIM, Cíl.

Koloniální pirát

Čtěte také

O protestech proti policejnímu násilí v Evropě píše hned několik hlavních listů

Tady si nemohu odpustit vzpomínku. V první polovině devadesátek jsem pomáhal natáčet dokument o životě současných amerických indiánů, jmenoval se To the place of origin, K místu počátků, a promítal se třeba i na slavném festivalu Sundance. V Minneapolis, které se St. Paulem tvoří aglomeraci Twin Cities a kde AIM sídlí, jsme se setkali s jeho tehdejším šéfem Vernonem Bellecourtem. Přišli jsme do AIM, navzájem se představili a před hovorem rituálně očistili kouřem, a pak bez dalšího úvodu Vernon začal hřímat: „Když koloniální pirát Kolumbus...“

To sousloví opakoval mnohokrát. A my, kteří jsme měli ve velice čerstvé paměti, co znamená žít v totalitě, jsme vůbec nemohli pochopit, proč jezdí o boji amerických indiánů za rovnoprávnost jednat s lidmi jako Kaddáfí, Ortega nebo Arafat. Vernon a jeho bratr Clyde nám pak ale pomohli dostat se i tam, kam indiáni do té doby pustili jen velice málo „bílých“, a už vůbec ne s kamerou. Odstranění nenáviděné sochy už se Vernon nedočkal, ale jeho následovníci se o to postarali. A hrdě se k tomu hlásí.

Cílem protestů už se stala i jistá skluzavka v Disneylandu nebo starší filmy a seriály. BBC ze své platformy UKTV stáhla i díl skvělého sitcomu Fawlty Towers, česky Hotýlek, z půlky 70. let.  Potřebuje prý čas, aby zvážila své názory na rasistické výroky jedné z postav.

Petr Schwarz|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Autor seriálu, Monty Python John Cleese, mohl jen podotknout, že mít postavu, která má a která chrlí nepřijatelné názory, neznamená „vysílat její pohled“, ale „dělat si z ní legraci“. „Když jsou lidé tak hloupí, že to nevidí, co může jeden říct?“ povzdechl si Cleese. Ať se v hlouposti neutopíme, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.

Autor je komentátor Českého rozhlasu