Týden očima Petra Schwarze: Snad hvězdy řeknou

19. červenec 2020

„Myslím, že jsem udělal chybu. Myslel jsem, že je to hoax, ale on to není hoax,“ citovala doktorka Applebyová z nemocnice v texaském San Antoniu umírajícího třicetiletého muže, který se nakazil koronavirem na takzvané covidové party. Tedy na mejdanu, na kterém se účastníci pokouší od někoho nakaženého rovněž nakazit, aby zjistili, jestli je virus skutečný. Že skutečný je a není to jen nějaký hoax, zjistil onen mladík tím těžším způsobem.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Koronavirus tu prostě je, skutečný ažaž. Ve světě už ho prokazatelně chytilo přes 14 milionů lidí, přitom poslední milion za pouhé čtyři dny. Přes 600 tisíc nakažených zemřelo. V Evropě, a to se týká i naší republiky, se jeho šíření podařilo přibrzdit pouze za cenu totálního přidušení ekonomiky včetně uzavření hranic, jenže to nemůže trvat do nekonečna. O to více je důležité, aby lidé zůstávali zodpovědní vůči zdraví svému i zdraví těch okolo.

Čtěte také

České úřady pokračují ve své taktice „ode zdi ke zdi“. Tak dlouho jsme se dozvídali, že se nic neděje, že stát s OKD, které vlastní, nijak nepochybil, že je to jen lokální ohnisko, které se podařilo vyřešit, až v pátek hygienici s okamžitou platností dramaticky zpřísnili opatření v celém Moravskoslezském kraji.

Navíc způsobem, který opět svědčí o tom, že logika je pro úředního šimla záležitostí příliš složitou – takže třeba do zoo se může, ale kulturní festival probíhající venku a na dostatečně velké ploše musel okamžitě skončit a pořadatelům zbyly oči pro pláč.

Přitom krajští hygienici podle své šéfky zhoršování situace a vytváření nových lokálních ohnisek pozorovali už několik dní. Dva dny to řešili s ministerstvem zdravotnictví, jen veřejnosti to jaksi všichni zapomněli říct, a na náraz ji tak nikdo nepřipravil. Mezitím lokální ohniska přibývala i jinde a v současnosti už je počet aktivně nakažených vyšší, než byl dosud nejvyšší počet v dubnu.

Ústava pod vlivem hvězd

Čtěte také

Podle čeho se ale vláda někdy rozhoduje, čert ví. Zřejmě bude opravdu potřeba bedlivěji sledovat dráhy hvězd a znamení Otce Slunce, Matky Země, případně Strýčka Měsíce. V pondělí vláda hlasy deseti z jedenácti přítomných ministrů doporučila sněmovně, aby schválila senátní návrh na začlenění práva na obranu se zbraní v ruce do Listiny základních lidských práv a svobod, tedy do Ústavy ČR.

Přitom je známo, že členům kabinetu jejich vlastní odborníci z ministerstev tento krok důrazně nedoporučili, a dokonce vláda ve svém později zveřejněném zdůvodnění neuvádí jeden jediný argument pro, ale naopak tento návrh obsáhle kritizuje.

Připomíná, že návrh nepřináší právně vůbec nic nového, jen potvrzuje současný stav, že by Listina základních lidských práv a svobod neměla bez širší odborné diskuse podléhat překotným a neuváženým změnám dílčího charakteru. A dokonce vláda varuje „před mylným přesvědčením, že se předloženým návrhem rozšiřují meze nutné obrany“, a výslovně říká, že „návrh tak nesmí vést ke zvýšené míře násilí, kriminality a nebezpečí ve společnosti“. Jestli se oněch deset Babišových ministrů svým hlasováním snažilo názorně ukázat, že opravdu někdy netuší, proč hlasují tak, jak hlasují, dokonale se jim to podařilo.

Nevyspaný superministr

Čtěte také

Stojí za zmínku i to, jakým způsobem premiér Babiš odrážel kritiku směřovanou na multiministra Havlíčka v souvislosti s celou sérií vážných nehod na železnici v posledních dnech – Havlíček je prý jeho nejpracovitější ministr, vstává dokonce o půl hodiny dříve než samotný Babiš, už ve čtvrt na pět. Asi by bylo lepší, kdyby ministři třeba vstávali později, ale rozhodovali v bdělém stavu.

Po pětidenním pátrání, do kterého se zapojily stovky policistů i speciální jednotky, dopadli v Německu muže, který odzbrojil policejní hlídku a vyzbrojen několika střelnými zbraněmi, lukem se šípy a sekerou uprchl do lesů, kde se schovával. Dopadený měl potíže se zákonem už předtím, mimo jiné proto, že se svých zbraní nechtěl vzdát.

Petr Schwarz

V českých lesích okolo Strakonic zase můžete narazit na bílého klokana. Kde se tam vzal, není známo, ale už dokázal překvapit i řidiče. V určité říši divů už žijeme, tak ať není ten bílý klokan jako Alenčin bílý králík předzvěstí toho, že zahučíme do nějaké díry, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Petr Schwarz
Spustit audio

Související