Petr Fischer: Fotbalové EURO, škola systémové politiky

28. červen 2024

Evropská fotbalová fiesta je teprve v polovině, až nyní jde opravdu do tuhého a začíná vyřazovací boj těch nejlepších. Je tedy ještě brzy na hodnocení sportovních úspěchů a propadáků, co ale hodnotit lze, je evropský přístup k nejpopulárnějšímu sportu na planetě.

Přece jenom, díváme se, jak hraje Evropa, jaké rozpětí stylů v ní vidíme a také, jak tento sport číslo jedna fascinuje evropské společnosti, jež fotbal hypnotizuje, a také atmosféricky propojuje jako pozdně moderní vibe až nadpozemské zábavy.

Čtěte také

Pro evropský fotbal byla vždy typická rozumová organizace, která držela na uzdě přirozenou herní divokost ve stylu „všichni za balonem“. Systém hry, a to asi nejen ve sportu, dokáže hru zpřehlednit a také usnadnit. Papírově slabším týmům umožňuje hrát často vyrovnanou partii i s těmi, kteří by je měli teoreticky převálcovat.

Říká se tomu někdy také „taktická vyzrálost“, což je schopnost přizpůsobit hru soupeři a bodovým potřebám. Kdo je v této schopnosti dostatečně pružný a variabilní – tedy kdo dokáže hrát podle potřeby různé fotbaly – má naději na úspěch i jako relativní outsider. Což opět platí nejen ve sportu.

Aby se lépe hrálo i v politice

Příkladem budiž například týmy Rakouska nebo Švýcarska, týmy podobně malých zemí, jakou je i Česko, mimo zónu favoritů turnaje. Jejich fotbalový stroj šlape po celý zápas, mění tempo, z neproniknutelné hradby je rázem útočící šíp.

Čtěte také

Základem hry je ale neustálý pohyb. Snaha „být všude“, nejen tam, kde je potřeba, ale i tam, kam se vzápětí hra přeleje, hledat místa, kde se bude hrát. Dynamika proměny a stabilita výkonu týmového fotbalového stroje je tím, co nejen tady rozhoduje o možném úspěchu.

Česko v této variabilitě a stabilitě rozhodně nevyniká. Ne že by toho reprezentační tým občas nedosahoval, obvykle má ale problémy s jemnou technikou, s rychlostí přepínaní systému a také s udržováním výkonu, který až příliš kolísá.

Kdybychom měli vzít fotbal jako metaforu existujících národních společenství a jejich životního nastavení v širším kontextu, odpovídala by tato kritika vcelku tomu, co současnému Česku zoufale chybí. Přitom vynikající hráčské osobnosti máme, jen jaksi málo posilují dynamiku společné hry, sama chvilková bojovnost vše nevyřeší, je to podmínka k úspěchu nutná, nikoli však postačující.

Čtěte také

EURO 2024 je poučné právě z hlediska funkčnosti a aktuální vhodnosti různých systémů, které pak přinášejí fotbalovou krásu. Systém se vyjadřuje choreograficky: v ladnosti proměny relativně pevných tvarů, vystupujících ze sebe a zase do sebe.

Díky tomu vznikají příležitosti vyniknout a stát se fotbalovou hvězdou, která jako Ronaldu sice výrazně vyčuhuje, ale je schopna existovat z celku a pro celek. Právě tak evropský fotbal najednou socializuje a kapitalizuje společensky pestrý a rozporuplný základ této hry.

Chaos antisystému, ukazuje i letošní EURO, k úspěchu nevede prakticky nikdy. To ale neznamená, že s tvůrčí chaotickou náhodou se tu nikde nepracuje. Například proměna týmu střídáním v pravou chvíli je něčím, co systém oživí a dá mu novou vnitřní sílu.

Petr Fischer

Tato fotbalová inspirace je v demokratických systémech politicky využívaná velmi často, tak jako na fotbalovém hřišti skoro vždy, jakmile se přestává hrát to, co je potřeba.

Fotbal je, jak vidno, tak trochu i systematická politická škola. Dívat se na něj samozřejmě nemusíte, ale pro politiky by možná mělo být pár zápasů povinných. Aby se lépe hrálo i v politice, kde někdy zoufale chybí nejen přirozená hravost a vynalézavost, ale i taktika, nasazení a individuality, ale především pružný a funkční systém.  

Autor je komentátor časopisu Euro

autor: Petr Fischer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.