Jan Fingerland: Írán vybírá prezidenta do špatného počasí
Íránci vybírají novou hlavu státu. Trochu nenadále, protože život a tedy i politická dráha dosavadního prezidenta Ebrahima Raísího skončila předčasně během květnové nehody vrtulníku. Raísí byl vybrán pro úlohu, kterou místo něj sehraje nový prezident, totiž převést Írán – a jeho režim – do nové éry.
Čtěte také
Írán se ocitl na přelomu důležitých epoch. Tamní prezident nemá zdaleka takovou moc jako nejvyšší duchovní vůdce Chameneí. I on ale ve svých 85 letech připravuje svou zemi na období, kdy ho někdo nahradí. Nový prezident bude mít v tomto procesu zásadní úlohu.
S tímto záměrem byla také vybrána šestice povolených kandidátů, mezi kterými si mohou Íránci vybírat. Jde tedy vesměs o muže, které ajatolláh Chameneí považuje za dostatečně loajální sobě i systému, který vybudoval.
Pět odstínů černé
Kandidáti jsou si v mnoha ohledech podobní, je jim většinou kolem šedesáti, mají za sebou studium v Íránu, ale ne jinde, sloužili v bezpečnostních silách, zejména revolučních gardách nebo policii, a v pěti případech ze šesti jde o otevřené konzervativce. Jen jeden z nich je duchovní, budoucí prezident tedy nebude mít šanci stát se po smrti Chameneího nejvyšším vůdcem, jen ovlivnit jeho výběr.
Čtěte také
Nový prezident coby osoba zodpovědná za denní záležitosti bude čelit několika výzvám. Na spadnutí je válka mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem, jehož otěže drží v ruce právě Teherán. Írán nemá zájem se nechat vtáhnout do této věci příliš otevřeně, a čelit případně izraelské nebo americké odvetě, včetně ekonomických dopadů.
S tím souvisí všeobecná nejistota ohledně toho, kdo se stane příštím americkým prezidentem, případně jak se bude vyvíjet spor o íránský jaderný program a americké sankce. V transformaci je celý širší region, některé arabské sunnitské státy stojí o bližší spolupráci s Izraelem, a to i proti Íránu. Írán naopak těsněji srůstá s Ruskem, Čínou a dalšími státy.
A pak je tu rostoucí nespokojenost obyvatelstva. Nejde jen o ekonomickou situaci, ale i rostoucí neklid etnických menšin, které představují skoro polovinu obyvatel, a velké části společnosti nespokojené s represivní politikou.
Čtěte také
Ve vzduchu je stále vzpomínka na mohutné protesty po nevyjasněné smrti Mahsy Amíniové, zatčené za nedbale nasazený šátek. Asi není náhoda, že mezi kandidáty je hned několik lidí spojovaných s represemi vůči opozici.
Skeptici a pochybovači
K volbám dorazí nová generace, asi 60 procent voličů má méně než 30 let. Tito lidé neocení zásluhy šedesátníků z dob irácko-íránské války v 80. letech, zajímá je budoucnost a ta pod vládou islámské republiky nevypadá růžově.
V této souvislosti se hodně mluví o kandidatuře Masúda Pezeškiana, jediného z šestice kandidátů, který není považován za konzervativce. Byl kdysi ministrem zdravotnictví ve vládě reformistického prezidenta Chátamího a nedávno kritizoval nedostatek otevřenosti ve věci smrti Amíniové.
Podle skeptiků je Pezeškian jen návnadou, která má přilákat voliče a tím udělit pseudovolbám větší symbolickou legitimitu, k těm minulým dorazilo velmi málo lidí. Jeho reformisticky znějící výroky, stejně jako fakt, že patří k etnické menšině Azerů, by mohlo část lidí přesvědčit.
Pokud ale nikdo z šestice nezíská alespoň 50 procent hlasů, což je pravděpodobné, bude se konat druhé kolo.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
