Jiří Leschtina: Co nám odhalil katastrofický červenec na kolejích?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nehoda u Českého Brodu

„To, co se stalo v posledním týdnu, je obrovská shoda náhod. Nedošlo k systémovému pochybení, ale k selhání jedince.“ Taková byla bezprostřední reakce premiéra Andreje Babiše na temnou sérií kolizí a nehod na železnici, kdy při těch nejtragičtějších zemřeli tři lidé, desítky dalších utrpěly vážná i lehčí zranění nebo psychický otřes.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Ať už ale katastrofický červenec na kolejích vnímáme jako menší nebo větší shodu náhod, jedno je jisté. Právě v důsledku takových tragédií vyplouvají na povrch skryté nebo přehlížené problémy. A ty zdaleka nespočívají jen v lidských selháních. Ale především v tom, že nedostatky v zabezpečovacím systému naší železnice jsou větší, než jsme si mysleli.

Jak už to v takových vypjatých situacích bývá, více nasloucháme odborníkům. A tak se veřejnost dovídá, že na řadě regionálních tratí chybí základní kontrolní zařízení jako návěstidla, o elektronických autoblocích ani nemluvě. Tam, kde chybí výpravčí, všechno závisí na vzdáleném dispečerovi. Ohlašovací povinnost platí pro strojvůdce jen na některých tratích. Strojvedoucích přitom máme nedostatek. Jsou přetížení, někteří jezdí pro více dopravců současně.

Muzejní kusy

„Regionální tratě v Česku jsou dlouhodobě systematicky neřešené,“ varuje docent Martin Leso z dopravní fakulty ČVUT. A pokračuje: „Většinou se dosud aplikoval princip ‚co nejlevněji‘. Proto je technologie zabezpečení regionálních tratí velmi rozmanitá – od zařízení typu telefon přes více jak sto let stará až muzeální mechanická zabezpečovací zařízení až po nejmodernější elektronická zařízení s dálkovým centralizovaným řízením.“

V souvislosti s tím byla pozoruhodná pohavarijní reakce ministra dopravy Karla Havlíčka, který by prý upřednostnil zavádění celoevropského systému kontroly vlaků. Ten jistě potřebujeme. Jeho zavedení na hlavních tratích ale potrvá roky a neřeší palčivé problémy bezpečí na regionálních a menších tratích.

Havlíček pak svá slova korigoval i ve prospěch investic do lokálních tratí. Ale snaha omámit veřejnost rozmáchlým řešením hodným superministra byla víc než patrná.

Superministr

Jestli ale něco toto železniční drama odhaluje, tak velikášství a scestnost premiérova rozhodnutí dosadit do čela tak obrovitých resortů, jakými jsou průmysl a doprava, jednoho, i když hyperaktivního, muže, který venkoncem zůstává pouhým smrtelníkem.

Určitě nelze přičíst hlavní odpovědnost za současné tragédie na kolejích panu Havlíčkovi, který dopravu převzal před půl rokem. Je však s podivem, že mu ani teď nedochází nutnost, aby kvůli šíři i hloubce problémů, které bude nutné řešit na železnici, převzal vedení resortu plnohodnotný ministr.

Není důvod nevěřit Karlu Havlíčkovi, že maká od časného rána do pozdní noci. Koneckonců už je to na něm i dost patrné.

Teď je však potřeba, aby se od rána do večera dopravě věnoval jeden politik na plný úvazek. A ne roztěkaný ministr, který bude chvíli řešit bezpečnost železnice, kde jde o životy a zdraví, pak přešaltuje na stavbu jaderného bloku, stavbu a rekonstrukci dálnic a tak nějak pořád dokola...

Jiří Leschtina

Tím, kdo svého oddaného Havlíčka vmanévroval do takové neudržitelné pozice, je samozřejmě premiér. A tak je především na Andreji Babišovi, aby tenhle dost šílený experiment ukončil.

Autor je publicista

Spustit audio

Odebírat podcast

Související