Týden očima Petra Schwarze: Naděje zůstává
Dnes je Velký pátek, den, kdy si připomínáme ukřižování Ježíše Krista, svátek sloužící v našem civilizačním okruhu už po dvě tisíciletí k vážnému a hlubokému zamyšlení. Ale to se týká právě velikonočních témat, ohlédnutí za některými událostmi uplynulého týdne nám říká, že o nich je zdravější radši příliš vážně nepřemýšlet.
Česko utrpělo diplomatický debakl při jednání států Evropské unie, jak si rozdělit mimořádnou dodávku deseti milionů protikoronavirových vakcín.
Čtěte také
Spolu s dalšími pěti státy, které si objednaly vakcín méně než ty ostatní, případně si objednaly vakcíny, jejichž výrobci neplní slíbené dodávky, a které nebyly schopny ani získat ty vakcíny, o které jiné země Unie neměly zájem, jsme měli původně dostat vakcín poměrně více než ti ostatní, ale našim zástupců to bylo málo.
Premiér Babiš dokonce přišel s „ideální“ představou, aby se těch 10 milionů vakcín rozdělilo pouze mezi oněch šest zaostávajících zemí, ani jeho o trochu realističtější představa ale nebyla pro naprostou většinu akceptovatelná. Kompromisní návrh, podle kterého se mělo sedm milionů rozdělit všem podle počtu obyvatel a tři miliony by připadly na solidární pomoc oněm šesti zemím včetně Česka, pak naši zástupci spolu s Rakouskem a Slovinskem, které neměly navíc dostat nic, zablokovali navzdory upozorněním, že lepší podmínky už nedostanou.
Požehnané Velikonoční svátky a hodně naděje
Výsledkem bylo, že všechny vakcíny se rozdělí pouze podle počtu obyvatel, zbývajícím pěti nejvíce potřebným pak 19 zemí Unie poskytne ze svých přídělů ony nabízené tři miliony vakcín, snížené o uvažovaný český podíl. A Česko nedostane navíc nic, zato v ostatních zemích posílilo pocit, že nám jde výhradně jen o sebe. Tady se dá jen citovat legendární dvojice Vodňanský–Skoumal: Skvelý úspech, naozaj.
Čtěte také
Současná vlna koronaviru u nás sice nyní ustupuje, ale stále velice pomalu, nemocnice jsou pořád na úplné hraně a je potřeba zodpovědnosti ode všech, aby se z ní nezřítily. Jenom tedy není úplně jasné, jak mají děti třeba v Praze vyhovět návrhu ministra zdravotnictví Blatného, aby se místo na uzavřená hřiště šly radši proběhnout do lesa – při množství dětí a množství lesů v hlavním městě by se o sebe v tom lese přerážely.
Jenže přísná opatření trvají už dlouho, a tak ochota je dodržovat ochabuje, těžko nás může utěšit, že třeba ve Španělsku, kde po loňské koronavirové katastrofě jsou lidé trpělivější a hodně ukáznění, se roušky od tohoto týdne nesmějí sundávat ani při túrách v přírodě, opalování na pláži nebo koupání v moři.
A už vůbec nás nemůže těšit, že ještě mnohem hůře než u nás jsou na tom nyní v Maďarsku, kam se jel před pár týdny premiér Babiš poradit, jak s epidemií zatočit, a kde už od začátku února očkují vším, co mohli sehnat, včetně vakcín ruských a čínských. V čem vlastně v Maďarsku udělali chybu, je ještě předčasné soudit, každopádně se ukázalo, že ani jejich cesta rychlou záchranu před koronavirem nepřinesla.
Čtěte také
Ukrajina má pochopitelné obavy z toho, že se na jejích hranicích hromadí ruská vojska – podle mluvčího Kremlu Peskova tam budou jen cvičit. Zároveň ale Peskov mluvil o ukrajinských provokacích a hrozbě vyostření války na Ukrajině, které se ale, jak zdůraznil, ruská vojska neúčastní. To je pochopitelně pravda, podle ruského výkladu tam přece ruští vojáci bojují na vlastní pěst ze své vůle, jen si k tomu z ruské armády vzali nějakou tu techniku.
Slovenská vládní krize alespoň zatím skončila, po rezignaci premiéra Matoviče se novým předsedou kabinetu stal jeho stranický kolega a dosavadní ministr financí Heger, Matovič naopak převzal právě finance, většina ostatních ministrů zůstala na místech, která zastávali před krizí. V šachové hře může být rošáda účinným tahem, zvláště pokud se provede včas, když je král v šachu, na rozdíl od politiky už ji provést nelze, ale právě v politice tento tah mívá svá úskalí.
Občané členských zemí Evropské kosmické agentury včetně České republiky se mohou zúčastnit konkurzu na nové astronauty, v případě úspěchu by měli být příští podzim připraveni k cestě do vesmíru, cílem může být Měsíc a snad i Mars. Požehnané velikonoční svátky a hodně naděje, kterou symbolizují, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
