Karel Barták: EU nechce měnit systém rozdělování vakcín ani zpřísnit jejich vývoz
Každá etapa pandemie přináší na evropské úrovni specifické problémy a kontroverze. Premiéři členských zemí EU se ve čtvrtek při videosummitu vyhnuli řešení hned dvou ožehavých problémů, protože prostě neměli jednotný názor na to, jak s nimi naložit. Shodli se ovšem, že se epidemická situace v Evropě zase zhoršuje a že jedinou záchranu představuje co nejrychlejší očkování. Takže EU musí udělat vše pro to, aby byl dostatek očkovacích látek a aby se očkovalo rychle a účinně.
Za prvé neprošel ale návrh Rakouska podpořený Českem a několika dalšími zeměmi, které v očkování v evropském průměru zaostávají, aby se změnil údajně nerovnoměrný systém distribuce vakcín. Nebude tedy zaváděn žádný „opravný mechanismus“, který tyto země žádaly.
Čtěte také
Velvyslanci členských států při EU se mají ovšem poradit, jak s ohledem na tento požadavek co nejlépe rozdělit 10 milionů dodatečných dávek od firmy Pfizer/BioNTech, které přijdou v tomto čtvrtletí.
Některé členské státy opravdu mají k dispozici víc dávek než jiné, jenže problém je složitější, než se na první pohled zdá. Evropská komise nelže, když říká, že od počátku byla dodržena rovnost při přístupu k vakcínám a jejich rozdělování podle počtu obyvatel jednotlivých zemí.
Největší exportér vakcín
Samotné konkrétní objednávky pak už totiž prováděly jednotlivé vlády – a stalo se, že některé, včetně té české, převážně z úsporných důvodů neobjednaly svůj celý „díl“ vakcín Pfizer/BioNTech v očekávání, že si to vynahradí lacinější látkou AstraZeneca.
Jenže tato firma pak nedodala – a stále nedodává – objemy, na kterých se s EU smluvně dohodla. A počty dávek Pfizer/BioNTech nevyčerpané jedněmi už mezitím nakoupili jiní. A tak se stalo, že v Dánsku už mají naočkované všechny seniory nad 60 let, zatímco v Česku to není ani třetina těch sedmdesátiletých. Může za to však Evropská unie?
Čtěte také
Na pochybnosti řady premiérů narazil – za druhé – také návrh Evropské komise, aby EU zavedla na šest týdnů naprostý zákaz vývozu vakcín vyrobených na jejím území do států, které samy očkovací látky vyrábějí, ale do EU je nedodávají, nebo do zemí, které jsou v očkování výrazně napřed.
Převládly obavy, že by se tím Unie zpronevěřila své oddanosti principu volnému obchodu, nebo by dokonce vyvolala odvetnou reakci, která by vedla ke kontraproduktivnímu zastavení dodávek komponentů pro vakcíny vyráběné v EU. Je to tedy zase složitější, než se na první pohled zdá.
Unie tak bude na export dál dohlížet, ale bez dalších podmínek, které by vyvolávaly zlou krev a touhu po pomstě, zejména ve vztahu s Velkou Británií. Na paškál si vezme zejména farmaceutickou firmu AstraZeneca, která neustále snižuje objemy dodávek v rozporu s uzavřenými smlouvami. Všechny její kroky od výroby, skladování až po export budou předmětem přísného dohledu Evropské komise.
Její předsedkyně Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci po summitu ostatně uvedla, že dosavadní kontrola vývozu už umožnila zjistit, že z Evropské unie bylo od prosince vyvezeno 77 milionů dávek vakcín do 33 zemí, zatímco občané Unie dostali 62 milionů dávek.
Na rozdíl od Británie nebo Spojených států, které očkovací látky prostě nevyvážejí, je tak Unie jejich největším exportérem na světě – a přispívá tak více než svým dílem ke globálnímu zvládnutí pandemie.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
