Petr Šabata: Proč si vedou Česko i Slovensko v boji s epidemií tak zle

22. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Slovenský premiér Igor Matovič a jeho český protějšek Andrej Babiš

Povzdechl si jeden Slovák na sociálních sítích při pohledu na hrozivé počty nakažených i obětí koronaviru v Česku a na Slovensku: Proč jsme se vlastně v tom roce 1992 dělili? Kdyby zůstalo Československo, stačilo by platit z daní jednoho premiéra a jednu vládu a výsledek by byl stejný.

Je bohužel pravda, že Česko má v celé Evropské unii nejtragičtější údaje nakažených i obětí za posledních 14 dní i celkově a Slovensko za ním příliš nezaostává.

Čtěte také

Ale Československo s tím má málo společného. Politický vývoj obou zemí byl v uplynulých třiceti letech hodně odlišný a také současné vlády prohrávají boj s epidemií ve zcela různých pozicích.

Kabinet Igora Matoviče vzešel z loňských voleb, má ústavní většinu a tři roky mandátu před sebou. Je obecně vnímán jako vláda změny, která má popřít mnohaletou éru Roberta Fica, jejíž konec přivodila vražda Jána Kuciaka. V napravování nespravedlnosti se jí to jakž takž daří, ale jinak je neúspěšná a právě v těchto dnech se v křečích rozpadá.

Vláda Andreje Babiše je menšinová a zemi už za pár měsíců čekají ty nejdůležitější volby – do Poslanecké sněmovny. Stručný popis českého kabinetu obsahuje ad hoc shánění hlasů tu pro prodloužení nouzového stavu, tu pro navýšení schodku státního rozpočtu, třetí ministr zdravotnictví s nejistou budoucností a ohledy na volební kampaň.

Umět posoudit různá zla

Konec loňského a začátek letošního roku jsou v obou zemích podobně epidemicky tragické. Ve srovnání se sousedními zeměmi zemřelo mnohem víc lidí. Proč vypadá bývalé Československo na mapě Evropy jako černá skvrna?

Čtěte také

Protože v obou zemích sledujeme v přímém přenosu krizi vládnutí. Vyrůstající z krize politických stran, z občanské lhostejnosti a z nedostatku odpovědnosti u politiků. Matovič bojuje o politické přežití víc než o zastavení epidemie. Babišova vláda krotí covid-19 tak chaoticky, že je s politickou situací v zemi spokojeno historicky nejnižších 11 procent lidí (únorové šetření agentury Kantar pro Českou televizi).

V této chvíli už je vlastně důležitá jen odpověď na jedinou otázku: dokážou se obě země z té nezvládnuté krize poučit? Čeká je obtížná obnova ekonomiky, nový start vzdělávání, reforma zdravotnictví, spojování rozdělené společnosti postižené novou nerovností a další klíčové modernizační změny. Jak toto zvládnou, tak bohaté budou a tak dobře či zle se vyrovnají s tou příští krizí.

Petr Šabata

Ano, okolnosti vládnutí jsou a budou mimořádně obtížné, ale princip je stejný a popsal ho už před 500 lety slavný politický myslitel Niccolo Machiavelli: „Ať si žádný stát nemyslí, že může někdy učinit bezpečné rozhodnutí… Všechna rozhodnutí jsou nejistá. Tak už to ve světě chodí, že chceš-li se vyhnout jednomu neštěstí, dostaneš se do druhého. Moudrost spočívá v tom umět posoudit různá zla a zvolit si to nejmenší.“

Slovensku ani Česku se teď bohužel moudrých vládců nedostává.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio