Petr Šabata: Proč si vedou Česko i Slovensko v boji s epidemií tak zle
Povzdechl si jeden Slovák na sociálních sítích při pohledu na hrozivé počty nakažených i obětí koronaviru v Česku a na Slovensku: Proč jsme se vlastně v tom roce 1992 dělili? Kdyby zůstalo Československo, stačilo by platit z daní jednoho premiéra a jednu vládu a výsledek by byl stejný.
Je bohužel pravda, že Česko má v celé Evropské unii nejtragičtější údaje nakažených i obětí za posledních 14 dní i celkově a Slovensko za ním příliš nezaostává.
Čtěte také
Ale Československo s tím má málo společného. Politický vývoj obou zemí byl v uplynulých třiceti letech hodně odlišný a také současné vlády prohrávají boj s epidemií ve zcela různých pozicích.
Kabinet Igora Matoviče vzešel z loňských voleb, má ústavní většinu a tři roky mandátu před sebou. Je obecně vnímán jako vláda změny, která má popřít mnohaletou éru Roberta Fica, jejíž konec přivodila vražda Jána Kuciaka. V napravování nespravedlnosti se jí to jakž takž daří, ale jinak je neúspěšná a právě v těchto dnech se v křečích rozpadá.
Vláda Andreje Babiše je menšinová a zemi už za pár měsíců čekají ty nejdůležitější volby – do Poslanecké sněmovny. Stručný popis českého kabinetu obsahuje ad hoc shánění hlasů tu pro prodloužení nouzového stavu, tu pro navýšení schodku státního rozpočtu, třetí ministr zdravotnictví s nejistou budoucností a ohledy na volební kampaň.
Umět posoudit různá zla
Konec loňského a začátek letošního roku jsou v obou zemích podobně epidemicky tragické. Ve srovnání se sousedními zeměmi zemřelo mnohem víc lidí. Proč vypadá bývalé Československo na mapě Evropy jako černá skvrna?
Čtěte také
Protože v obou zemích sledujeme v přímém přenosu krizi vládnutí. Vyrůstající z krize politických stran, z občanské lhostejnosti a z nedostatku odpovědnosti u politiků. Matovič bojuje o politické přežití víc než o zastavení epidemie. Babišova vláda krotí covid-19 tak chaoticky, že je s politickou situací v zemi spokojeno historicky nejnižších 11 procent lidí (únorové šetření agentury Kantar pro Českou televizi).
V této chvíli už je vlastně důležitá jen odpověď na jedinou otázku: dokážou se obě země z té nezvládnuté krize poučit? Čeká je obtížná obnova ekonomiky, nový start vzdělávání, reforma zdravotnictví, spojování rozdělené společnosti postižené novou nerovností a další klíčové modernizační změny. Jak toto zvládnou, tak bohaté budou a tak dobře či zle se vyrovnají s tou příští krizí.
Ano, okolnosti vládnutí jsou a budou mimořádně obtížné, ale princip je stejný a popsal ho už před 500 lety slavný politický myslitel Niccolo Machiavelli: „Ať si žádný stát nemyslí, že může někdy učinit bezpečné rozhodnutí… Všechna rozhodnutí jsou nejistá. Tak už to ve světě chodí, že chceš-li se vyhnout jednomu neštěstí, dostaneš se do druhého. Moudrost spočívá v tom umět posoudit různá zla a zvolit si to nejmenší.“
Slovensku ani Česku se teď bohužel moudrých vládců nedostává.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
