Trumpovi se podařilo vytvořit krizi, je třeba omezit pravomoci prezidenta, míní politolog Zakaria

Donald Trump
Donald Trump

Při sledování souboje o financování výstavby zdi na hranicích Spojených států a Mexika je fascinující jedna věc: Ať už celá kauza dopadne jakkoliv, je krajně znepokojivé, že americký prezident může postupovat podobně jako Donald Trump.

V komentáři pro deník Washington Post to píše známý politolog Fareed Zakaria.

Podotýká, že stávající šéf Bílého domu už v určitém smyslu uspěl. Dokázal velmi náhle vytvořit krizovou situaci. Následně se mu podařilo k problému a stavu nouze – které Zakaria považuje za uměle vytvořené – přitáhnout globální pozornost, paralyzovat vládu a státní správu. Začal si rovněž pohrávat s myšlenkou obejít Kongres pomocí vyhlášení stavu nouze, s nímž americký systém počítá především pro případ válečných situací.

Trump vytváří politiku strachu, zeď je předvolební přízrak, říká amerikanistka

Donald Trump

Paralýza amerických vládních úřadů pokračuje již třetí týden a pokud v pátek neskončí, stane se nejdelší v historii. U Bílého domu ve Washingtonu kvůli tomu protestovaly stovky státních pracovníků, kteří teď nedostávají peníze a cítí se být rukojmími svého vlastního zaměstnavatele.

Částečná paralýza federálního rozpočtu se nicméně neděje jen v důsledku nějaké migrační krize, soudí americký politolog. Počet ilegálních přistěhovalců do Spojených států totiž klesá už dekádu. Stejně tak i počet lidí zachycených při pokusu nezákonně překročit jižní hranici je na sestupném trendu už skoro dvacet let.

Hlavní část nelegálních imigrantů v USA jsou lidé, kteří do země přišli podle pravidel, ale po vypršení víz už zůstali. Takových je mnohem více než přistěhovalců, kteří nezákonně přešli jižní hranici s Mexikem.

V roce 2017 přicestovalo do Spojených států více než 52 milionů cizinců. Nicméně skoro devadesát devět procent těchto návštěvníků platnost víz respektovalo a zemi opustilo před vypršením povoleného období. A rovněž i velká část z těch, kteří limit víza překročili, zanedlouho také odešla.

Samotná americká administrativa odhaduje, že v zemi po skončení platnosti víza v prvních šesti měsících loňského roku zůstalo jen osm desetin procenta z těch, kteří na území USA vstoupili v roce 2017. A co se údajné teroristické hrozby týče – mezi lety 1975 až 2017 na americké půdě nikdo nezemřel ani nebyl zraněn v důsledku teroristické aktivity nelegálních imigrantů, odvolává se Zakaria na analýzu washingtonského Catonova ústavu.

Zeď nepomůže

U drog zase největší nebezpečí představuje fentanyl a jemu podobné látky, které způsobují závislost na opiátech. Většina těchto substancí pochází z Číny, odkud se do USA pašuje přímo nebo oklikou přes Kanadu a Mexiko.

Profesor Opatrný: Trump chce zeď proti drogám, ale ty si cestu najdou. Svou politikou rozhodl o výsledku příštích voleb v Mexiku

prof. Josef Opatrný

ROZHOVOR. „Když se podíváte na americké westerny, tak skoro vždy je v klasických westernech zločinec Mexičan, zatímco hrdinní kovbojové jsou bílí Američané. I v tomto jde vidět ten rozdíl.“ Ke kořenům americko-mexických vztahů a současných problémů se v rozhovoru s Janem Burdou vydal profesor Josef Opatrný, iberoamerikanista z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

A prezident Trump zdroj problému zřejmě správně pochopil, když na vládu v Pekingu tlačí, aby proti vývozu fentanylu tvrdě zasáhla. Jde o mnohem efektivnější strategii, než budování fyzické bariéry na hranicích s Mexikem, dodává komentátor.

Dokonce i vládní Agentura pro potírání narkotik (DEA) ve své loňské zprávě uznala, že ačkoli je jižní hranice místem, kudy do Spojených států proudí většina heroinu, jeho zásilky obvykle procházejí přes legální hraniční přechody v autech nebo kamionech. Jinými slovy, i v tomto případě by případná pohraniční zeď vyřešila jen malou část problému.

Jenže rozsah prezidentské moci Trumpovi umožňuje, aby téma zdi umístil do středu amerického politického života. Kvůli ní došlo k částečné paralýze vlády, státní správy a veřejných služeb. Je to také rozsah moci šéfa Bílého domu, který prezidentovi umožňuje přístup do celostátních médií.

Televizní a rádiové stanice vysílaly Trumpův projev z Oválné pracovny, v němž obhajoval svůj postup. Podle Zakarii byla řeč plná chyb, strašení veřejnosti a nechyběl ani požadavek na získání výjimečných pravomocí. Takový postup by americký politolog čekal v Rusku, Turecku nebo Egyptě. Nikoliv ale od prezidenta demokratické a ústavou se řídící republiky celosvětového významu.

Období strachu

Jde ale o dlouhodobější trend. Nicméně téměř vždy, když americká vláda v minulosti vytvořila pocit ohrožení a krize, občany to vystrašilo, a možné rozšíření prezidentských pravomocí narazilo na opozici. Ať už šlo o zákon, který koncem 18. století stěžoval imigrantům možnost usadit se v USA, nebo o strach z rudé hrozby komunismu. Amerika zažívala periodicky se vracející období paranoie a bláznovství, rekapituluje komentář na stránkách listu Washington Post.

Jan Fingerland: Demokraté dobrovolně rozervaní

Demokratka Nancy Pelosiová

Američtí demokraté nedávno získali většinu ve Sněmovně, zvolili do čela dolní komory předsedkyni ze svých řad a troufají si vyhrát i příští prezidentské volby.

Donald Trump pomáhá zrodu postamerického světa, tvrdí politolog Zakaria

Donald Trump

Jakou roli chtějí hrát Spojené státy ve světě za působení Donalda Trumpa v Bílém domě? Politolog Fareed Zakaria hledá odpověď v komentáři uveřejněném v americkém deníku Washington Post. Domnívá se, že současný americký prezident hlásá nacionalizmus a stahování Spojených států ze světového dění.

Když se Fareed Zakaria ohlíží zpět, soudí, že dané problémy nebyly ani zdaleka tak vážné, nepřítel nebyl ani zdaleka tak silný a jeho země ve skutečnosti byla mnohem bezpečnější, než původci těchto varování tvrdili. Rovněž opatření, jež na jejich základě politici přijali, se nakonec téměř vždy ukázala jako hrubé chyby často s dlouhodobými katastrofálními důsledky.

Zakaria připomíná omezení občanských práv v éře mccarthysmu nebo internování Američanů japonského původu za války. Nicméně navzdory těmto zkušenostem se pravomoci prezidenta pořád zvětšovaly. Moderní média umožnila americkým lídrům snadněji prosazovat jejich program a cíle. Jde o důsledek faktu, že Bílý dům je neustále v centru mediálního zájmu.

Navíc s každým dalším prezidentem získává úřad hlavy státu více a více pozornosti. Trump toho dokázal využít a v pohledu známého amerického politologa „přeměnil dobré zprávy ve špatné, bezpečnost v nebezpečí a situaci, jež nebyla žádnou krizí, přetavil do krize celonárodních rozměrů“.

Příliš mocný prezident

Celá epizoda se sporem o zeď na mexických hranicích a financováním její výstavby, která vyvrcholila částečnou paralýzou vládních organizací, upozorňuje na problém, který se v posledních dvou letech ukázal jako zásadní: Americký prezident má příliš mnoho formálních i neformálních pravomocí. To ale není něco, co by otcové zakladatelé měli v úmyslu, upozorňuje Zakaria.

Co kdyby měli liberálové svého Trumpa? Většina by nebezpečného, ale užitečného křupana snesla, míní novinář

Donald Trump

Donald Trump se často chová nepřístojně, urážlivě a postrádá jemné státnické finesy. I přesto ho řada stoupenců konzervativních hodnot podporuje. Americký prezident totiž představuje sice nevábný, ale účinný nástroj k prosazení jejich myšlenek.

Jak dodává, původní snahou bylo vytvořit systém moci, v němž bude dominovat zákonodárný sbor. V těchto intencích fungoval Kongres až do začátku minulého století. Od té doby ale vzrostla formální i neformální autorita prezidenta až do současného rozměru.

Zakaria se svěřuje, že po většinu života byl zastáncem silné exekutivy a že se mu mnohdy nelíbí fungování Kongresu. Začíná si ale uvědomovat, že jeho názory stály na předpokladu, že prezident bude jednat v rámci zákonů, norem a etiky.

„Dnes věřím, že v příštích letech bude pro Kongres velmi důležité, aby přijal zákony, které budou explicitně omezovat a kontrolovat pravomoci prezidenta,“ píše politolog Fareed Zakaria v deníku Washington Post.

Spustit audio

Související