Co kdyby měli liberálové svého Trumpa? Většina by nebezpečného, ale užitečného křupana snesla, míní novinář

Donald Trump

Donald Trump se často chová nepřístojně, urážlivě a postrádá jemné státnické finesy. I přesto ho řada stoupenců konzervativních hodnot podporuje. Americký prezident totiž představuje sice nevábný, ale účinný nástroj k prosazení jejich myšlenek.

Nad tím, co by se stalo, kdyby měli svého Trumpa i vyznavači liberálního hodnot, se na serveru Times of Israel zamýšlí novinář Dan Perry.

Demokraté jsou v kulturních otázkách odtržení od reality. Musí se posunout doprava, radí Zakaria

Osel je tradičním symbolem americké Demokratické strany

„Lidé, kteří věří, že Donald Trump je jen šašek, který nic neví a ničemu nerozumí, ale jenž se v roce 2016 dokázal trefit do nálady voličů nebo měl prostě jen štěstí, by si měli vzít poučení z rozhodnutí amerického prezidenta z posledního měsíce,“ doporučuje známý politolog Fareed Zakaria v americkém deníku Washington Post. Šéf Bílého domu podle něj prokázal některé zlověstné politické instinkty.

Poznamenává, že stávající šéf Bílého domu svým voličům dává, co podle všeho chtějí: Snížení daní či omezení státního aparátu a vládních výdajů, s výjimkou nákladů na armádu. Anebo se vysmívá imigrantům a sexuálním menšinám, v čele s gayi a lesbičkami.

Do funkce Trump jmenuje konzervativní soudce, sladce slibuje pokračování boje za konzervativní sociální hodnoty a otevřeně říká, že princip volného obchodu a vyrovnaných rozpočtů není pro politickou pravici příliš atraktivní, zatímco xenofobie je.

Mezi pravicovými a konzervativními komentátory dosud stále existují jedinci, kteří i tak Trumpovi oponují s poukazem na principy etiky a etikety. Většina konzervativních politiků a takzvaných „obyčejných lidí“ se ale už za prezidenta postavila, píše žurnalista Perry.

Jako Trump, ale náš

Celá řada liberálů pak tento vývoj sleduje, zvažuje, jestli je pro ně výhodný, a především na sobě dává znát naprosté zděšení. Co se to stalo s Republikánskou stranou, pokračovatelkou prezidenta Abrahama Lincolna? Jak může Amerika přežít bez dvou politických stran, které se obě shodovaly na tvrzení, že Země je kulatá? Takové otázky teď liberálové kladou.

Trump bude usilovat o znovuzvolení, z republikánů se po volbách stala jeho strana, říká Joch

Dá se považovat vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách roku 2016 jako svého druhu anomálie?

Americký prezident Donald Trump označil výsledek republikánů ve volbách do Kongresu za fantastické vítězství a velkou výhru. Je tomu ale skutečně tak, když demokraté ovládli Sněmovnu reprezentantů?

Dan Perry se podle svých slov pokusil o myšlenkový experiment, v němž našel odpověď. Uvažuje takto: Představte si prezidenta Spojených států, který jmenuje liberální soudce. Zvyšuje daně pro nejbohatší. Prosazuje větší kontrolu zbraní. Hájí zdravotní péči a univerzitní vzdělání zdarma pro všechny. A k tomu všemu si představte, že takový prezident má náturu a chování prezidenta Trumpa.

Tedy podle komentáře neustále píše na Twitter naprosté nesmysly. Uráží své oponenty a všechny, kdo s ním nesouhlasí. Profituje ze svého úřadu a dosazuje do vysokých postů ve státní správě své příbuzné. Bojuje v malicherných a zbytečných konfliktech. Nebezpečně útočí na svobodu tisku…

Mohou si být liberálové zcela jistí, že by i přesto nepodporovali prezidenta, který se sice chová hrozně, ale podporuje jejich hodnoty?

Vláda menšiny

Mnoho z nich by jistě považovalo šanci na změnu za lákavou. Lidé se totiž mohou skoro zbláznit z do nebe volající nerovnosti ve společnosti, píše Perry s tím, že současné nastavení systému se jeví jako naprosto iracionální. Navzdory špičkové úrovni medicíny prý Spojené státy svým občanům momentálně nedokáží zajistit stejnou péči, jaké se jim dostane v Izraeli, severských zemích Evropy nebo ve Velké Británii.

Volby Trumpa nezmění. Kulturní války budou pokračovat, předpovídá Michael Žantovský

Donald Trump

Spojené státy americké se chystají na volby do obou komor Kongresu. Komentátoři označují tyto volby také za referendum o Donaldu Trumpovi. Bude muset americký prezident změnit svou politiku, jestli republikáni ztratí dosavadní parlamentní většinu?

Volební systém je v Perryho pohledu navíc nastavený tak, že očividně dovoluje volební podvody. Výkon spravedlnosti a právní stát je pak prý ve Spojených státech pokřivený, protože dochází k politizaci justice prostřednictvím přímých voleb soudců a šéfů policie.

Náprava zmíněných problémů je přitom obtížná a Amerika se zdá odsouzená k pokračování vlády menšiny. Systém pokřivující výsledky očividně nemůže být změněný, stěžuje si ve svém článku Perry, který býval editorem zpravodajské agentury AP a nyní je šéfem asociace zahraničních korespondentů v Izraeli.

Dodává, že celou situaci ještě ztěžuje faktické rozdělení společnosti podle toho, zda lidé žijí na venkově nebo ve městech, jakého jsou původu, rasy nebo národnosti a jaké mají vzdělání. Takové dělící linie ale platí i pro Izrael. Umírněná levice by, zdá se, udělala téměř cokoli, aby se dostala k moci a uklidnila situaci na Západním břehu Jordánu.

Ve Spojených státech i Izraeli je tedy pro Dana Perryho logické ptát se, jestli by liberálové také neumožnili vládu „nebezpečného, ale užitečného křupana a neotesance“, kdyby se poměry změnily a karty v rukou se obrátily?

Zásadová levice?

Někteří by zřejmě řekli, že levicově smýšlející člověk nemůže být jako Donald Trump. Levicoví političtí vůdcové jsou v takovém úhlu pohledu vždy nepředpojatí, liberální, umírnění a přemýšliví. To sice může být v zásadě pravda, ale nemusí to tak být vždy, uvádí komentář a poukazuje třeba na komunisty.

Financial Times: Pověst Spojených států ve světě upadá, Trumpa zajímá jen tvrdá síla

Donald Trump na summitu NATO v Bruselu

Niccolò Machiavelli ve svém díle Vladař radil mocným, že je lepší být obávaný než milovaný. Italský politik a filozof ale zároveň varoval před hrozbou plynoucí ze stavu, kdy je vládce nenáviděný. Spojené státy v čele s prezidentem Donaldem Trumpem ovšem rady slavného politického myslitele ignorují, uvádí v komentáři hospodářský list Financial Times.

Jiní by zase na položenou otázku mohli odvětit, že kořeny levicového hnutí a myšlení jsou na podporu Trumpovy obdoby příliš autentické a nevinné. A takové tvrzení je možná skutečně bližší pravdě, než názor spoléhající na nevinnost levicových politiků.

Mnoho levicově založených lidí už podle Perryho jasně dokázalo, že jsou pro levicovou ideovou čistotu a pravdu ochotni trpět v důsledku neschopnosti přistoupit ke kompromisům. Dokazovat to má třeba strana Zelených ve Spojených státech. Byla si vědomá rizika, že může vyhrát Donald Trump, příliš se o to ale nezajímala a širší koalici nevytvořila.

Naprostá většina levicově smýšlejících by ale Trumpův liberální protějšek snesla. Perry přesto doufá, že on sám by takovým svodům odolal. Snad by zapůsobilo vědomí obecné škodlivosti, jaké by zvolení takového člověka mělo pro společnost.  

Vítězství nade vše

Byly prý doby, kdy i Dan Perry upřednostňoval politickou praxi a hlavně výsledek před důrazem na charakter. Každodenní realita vlády Donalda Trump ale pro žurnalistu potvrzuje, že vše má své meze. Dochází totiž ke ztrátě samotné podstaty.

Trump a senátor McCarthy by si rozuměli. Spojuje je politický styl i někdejší pravá ruka

Donald Trump na vystoupení v Nevadě

Americký prezident Donald Trump v souvislosti s vyšetřováním možného ovlivňování amerických prezidentských voleb ze strany Ruska, které vede zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, mluví o „honu na čarodějnice“. Šéf Bílého domu na Twitteru navíc nedávno napsal, že bývalý senátor Joseph McCarthy byl „dítětem“ ve srovnání s érou „Muellera a jeho bandy“.

V Trumpově době se zdá, že etika je pro slabochy. Vítězství je nade vše, musí se dosáhnout za každou cenu. Na faktech nezáleží, lže přece každý. Odbornost je zbytečná přítěž. Umírněnost a skromnost je závadou. Záleží jen na transakčních vztazích a možných výhodách. Přemýšlivost je zbytečná intelektuálština.

Sám autor komentáře opustil Spojené státy ve dvaceti letech. Tamní kultura ale přesto určila jeho osobnost. Jak totiž vysvětluje, byla to kultura silná a specifická, lákavá a plná života.

Teď už ale prý zámoří není to místo, které znal. „Je to jen další země, která hledá ztracenou velikost. Takových zemí, které se chtějí stát nejvýznamnějšími, je ale spousta. Nejsem si jistý, jestli se někdy ta stará dobrá Amerika vrátí,“ zamýšlí se Dan Perry na serveru Times of Israel.