Profesor Opatrný: Trump chce zeď proti drogám, ale ty si cestu najdou. Svou politikou rozhodl o výsledku příštích voleb v Mexiku

prof. Josef Opatrný
prof. Josef Opatrný

ROZHOVOR. „Když se podíváte na americké westerny, tak skoro vždy je v klasických westernech zločinec Mexičan, zatímco hrdinní kovbojové jsou bílí Američané. I v tomto jde vidět ten rozdíl.“ Ke kořenům americko-mexických vztahů a současných problémů se v rozhovoru s Janem Burdou vydal profesor Josef Opatrný, iberoamerikanista z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Má současná americko-mexická situace v historii obdobu? Očekáváte, že se situace zklidní?

V dohledné době několika týdnů a měsíců se asi nezklidní. Mluvili jste zejména o ekonomické dimenzi problému, ale je tu ještě dimenze politická. Nejsem si jist, jestli Donald Trump a jeho skupina si uvědomili, že touto svou politikou možná rozhodli o výsledku příštích prezidentských voleb, které budou přibližně za rok.

Trump totiž výrazně podpořil mexickou levici, která ty vztahy Mexika s USA vždy považuje za rizikové a podpořil také levici v latinské Americe. Víme, že latinskoamerická levice byla v posledních dvou až třech letech v silné defenzivě a teď už je vidět, jak tento spor USA s Mexikem považuje za vítr do svých plachet.


Mimochodem Obama deportoval skoro 3 miliony Latinoameričanů. To je řádově úplně stejné. Problém je, kdo bude tu jejich práci dělat. Mexičané zdaleka nejsou všichni drogoví dealeři. To je skutečně jen zlomek. Jsou to lidé, kteří pracují například v restauracích a na zahradách za minimální mzdy. Žádný z Američanů by to nedělal. Je pravda, že část americké populace na ně pohlíží jako na ty, co jim berou práci. Ale jsem zvědav, jestli ti, kteří kritizují přítomnost Mexičanů, budou dělat tu práci za mzdu, za kterou Mexičané dělají. Josef Opatrný

Jak spolu Spojené státy americké a Spojené státy mexické vycházely například ve 20. století? Byla tam konfliktní období?

Během druhé světové války byly vztahy přátelské, USA a Mexiko byly v konfliktu v 19. století, kdy Mexiko přišlo ve válce o polovinu svého území. Mexiko na tuto ztrátu nikdy nezapomnělo.

Ve 20. století během druhé světové války USA uvolnily výrazně přistěhovaleckou politiku vůči Mexiku, přes tzv. braceros – dělníky, kteří do USA přicházeli, aby nahradili pracovní sílu, která odešla do armády nebo válečného průmyslu. Na venkově zůstalo zemědělství, když to trochu přeženu, téměř životně závislé na mexické pracovní síle. Po druhé světové válce se to změnilo a přichází období, kdy se tito dělníci mají postupně vracet, ale nevrací se. To je období, kdy přišla tato vlna ilegální emigrace. Ta trvala v podstatě až do 80. let 20. století.

Mexiko získalo nezávislost na Španělsku v 19. století. Nakolik Mexiko bylo a je jiné ve vládním systému a hodnotách oproti USA?

Vládní systém je problém, který se promítal už na začátku 19. století, kdy někteří američtí politikové spatřovali v Mexiku budoucí součást Spojených států amerických, ale upozornili na to, že ty rozdíly jsou v celé řadě věcí. A že je reálné nebezpečí, že kdyby USA připojily Mexiko ihned po válce mexicko-americké, tak hrozí, že naopak donutí Mexiko tu americkou populaci přijmout své hodnoty a přístup k místní správě, donutí je ke korupci. Tyto rozdíly tam byly velmi patrné a bylo to neustále zdůrazňováno. Když se podíváte na americké westerny, tak skoro vždy je v klasických westernech zločinec Mexičan, zatímco hrdinní kovbojové jsou bílí Američané. I v tomto jde vidět ten rozdíl.

Jako kdyby, řečeno v nadsázce, současná exekutiva přejala pohled z těchto amerických kovbojek?

Máte pravdu, často to tak vypadá. Trumpova vyjádření v prezidentské kampani řada lidí považovala za rétoriku. Ale zdá se, že to tak úplně rétorika nebyla. Navíc Trump se v řadě případů mýlil. Mluvil o zločincích, kteří přicházejí přes mexické hranice. Ty zločince já nezpochybňuji. Přes ty hranice skutečně přechází řada tzv. ilegálů a řada kriminálních ilegálů. Hodně z nich je spojeno s drogovou problematikou, s převážením drog – když budu hodně drsný vůči Američanům, tak kdyby ti Američané drogy nekupovali, tak tam nebudou přicházet. To je stará diskuze. Pokud je poptávka, tak ta nabídka si cesty vždy najde. Když si Trump myslí, že postaví zeď a žádné drogy do USA nepůjdou, tak je to omyl. Půjdou někudy jinudy.

Jaký k sobě mají vztah běžní Američané a Mexičané?

Potkávají se velice často. Kdyby deportoval všechny Mexičany, kteří jsou v USA – on původně mluvil o 11 milionech… Prosím vás 11 milionů Mexičanů bez papírů (povolení k pobytu, pozn. red.) v USA není. Započítal i takříkajíc dokumentované. Je tam jistá část lidí bez papírů, o které říkal, že půjdou pryč. Mluvil potom o třech milionech.

Mimochodem Obama deportoval skoro 3 miliony Latinoameričanů. To je řádově úplně stejné. Problém je, kdo bude tu jejich práci dělat. Mexičané zdaleka nejsou všichni drogoví dealeři. To je skutečně jen zlomek. Jsou to lidé, kteří pracují například v restauracích a na zahradách za minimální mzdy. Žádný z Američanů by to nedělal. Je pravda, že část americké populace na ně pohlíží jako na ty, co jim berou práci. Ale jsem zvědav, jestli ti, kteří kritizují přítomnost Mexičanů, budou dělat tu práci za mzdu, za kterou Mexičané dělají.

Už se také objevují informace nebo úvahy, co bude znamenat eventuální přerušení této úzké ekonomické spolupráce pro inflaci v USA. A ta inflace určitě vzroste.