Tomáš Procházka: Svět o nás ví díky hokeji

4. květen 2018

Tím, čím je pro Italy či Brazilce fotbal, nebo pro Novozélanďany rugby, tím je pro Čechy lední hokej – je zkrátka součástí naší národní identity.

Když Italové na počátku 60. let prohráli zápas se Severní Koreou, byla to národní tragédie, která stála židli jednoho ministra a dvou náměstků.

Na medaili by si muselo všechno sednout. Hokejový expert bere z MS i čtvrtfinále

David Pospíšil

V Dánsku začíná mistrovství světa v ledním hokeji, samozřejmě s českou účastí. Na turnaj tradičně míří taky David Pospíšil. Bude komentovat snad svůj třináctý šampionát.

Když Brazilci na světovém šampionátu potupně vypadli v semifinále, zvýšil se počet sebevražd a trestných činů o 60 procent.

Naopak Nelson Mandela – poté, co se po období apartheidu stal prezidentem – si urychleně zavolal kapitána rugbyového týmu, aby se zeptal, co všechno potřebují k tomu, aby vyhráli prestižní Světový pohár. Byl to výborný tah, protože sjednotil černé i bílé.

Sport má takovou moc a politici to samozřejmě vědí, takže si rádi nechají zničit nový oblek šampaňským, hlavně když stříká v šatně mistrů světa za asistence televizních kamer.

Fanoušci – rozuměj voliči – se, opojeni vítězstvím, radostně objímají na náměstích, v hospodách, v práci či doma a alespoň na pár hodin jsou schopni, projevit svou hrdost nad tím, že náleží právě k tomuto národu a žijí v této zemi.

Abychom byli o něco jednotnější

Nemálo z těchto „zapadlých vlastenců“ se zakrátko vrátí zpět do své indiferentní ulity, nicméně zůstane také řada těch, jež svůj patriotismus skrývat přestanou, a naopak ho časem využijí i v jiném bohulibém kontextu.

Tomáš Procházka: Soumrak českého hokeje?

V noci na dnešek byly v Helsinkách rozdány medaile pro tři neúspěšnější týmy ostře sledovaného hokejového šampionátu pro mladé hráče do dvaceti let.

V noci na dnešek byly v Helsinkách rozdány medaile pro tři neúspěšnější týmy ostře sledovaného hokejového šampionátu pro mladé hráče do dvaceti let. Vystoupení naší reprezentace vzbudilo opět spíše rozpaky.

Kritici těchto masových sportovních oslav hovoří o pokrytectví a zbytečně exhaltovaných projevech. A zároveň se ptají, proč davy nadšenců raději neskandují jména špičkových vědců či lékařů.

Je to upřímně řečeno dosti naivní otázka, když si představíte televizní přenos z laboratoře, konkurující hokejovému finále mistrovství světa. Je to spíše k pousmání. Realita je zkrátka taková, že až 80 procent zpráv o České republice se týká sportu. A svět o nás ví zejména díky hokeji.

Tomáš Procházka

Stačí odcitovat krátký telegram, jenž v roce 2001 zaslal prezident Václav Havel čerstvým mistrům světa: Podařilo se vám sjednotit ty, kteří by jinak jednoty nikdy nedosáhli. Díky vám je teď jméno naší země opět známější.

Podíváme-li se jedním okem na současné tápání českého hokeje – a druhým na domácí politickou truchlohru, nemůžeme si přát nic jiného, než aby díky dnes začínajícímu světovému šampionátu byla tato země zase o kousek známější, a my všichni o něco jednotnější.

Čím nečekanější to bude, tím lépe... 

autoři: tpr , Tomáš Procházka
Spustit audio