Tokajev nevěří vlastním silám. Pozvání Rusů pro něj bude špatné, může být nahrazen, říká expert Baar o dění v Kazachstánu

Kazachstán už před několika lety začal ve spolupráci s Čínou budovat komplexní systém kontroly obyvatelstva. Ovšem fakt, že režim nedlouho po začátku protestů požádal o pomoc z Ruska, podle Baara nasvědčuje tomu, že si není jist podporou ze strany vlastních bezpečnostních složek.

Čtěte také

Novinář z kazašské sekce Rádia Svoboda: Vládci Kazachstánu ignorovali problémy země, nespokojenost sílila léta

Rusko zároveň kazašskému režimu ochotně vyhovělo, protože to potvrzuje jeho velmocenskou roli a sféru vlivu ve Střední Asii, a to i v souvislosti s blížícím se jednáním se Severoatlantickou aliancí.

Dalším faktorem je, že v Kazachstánu se významnou geopolitickou silou stává také Čína, která od 90. let velmi posílila svůj vliv v regionu a dnes je významnějším obchodním partnerem středoasijských zemí než Rusko. 

„Čínský vliv je vidět na každém kroku. Díky jejich investicím se výrazně zlepšila infrastruktura, která je dnes napojena na čínskou,“ dodává Baar s tím, že Čína je schopná dodávat spotřební zboží a opačným směrem putuje plyn, ropa a další suroviny. Takové středoasijské vazby na Čínu ale Kremlu nejsou příjemné.

Příliš chudá země

Výbuch nespokojenosti obyvatel vyvolalo skokové zvýšení cen pohonných hmot, především zkapalnělého zemního plynu, na který v zemi jezdí velké množství automobilů.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Jak se „bratrská pomoc“ Kazachstánu hodnotí v Rusku

„Byl dotován státem jako určitý dárek obyvatelstvu, ale znamenalo to, že firmy ho přestaly vyrábět ve velkém, protože na něm nevydělávaly. Cena byla podhodnocená a cenový skok vyvolal v lidech davovou psychózu a vyšli do ulic,“ popisuje Baar.

Hlavní příčinu ale vidí v dlouhodobě trvající chudobě obyvatelstva, Kazachstán se totiž podobně jako Rusko vyznačuje obrovskou příjmovou nerovností. „Úzká hrstka lidí napojených na minulého prezidenta Nursultuna Nazarbajeva, včetně jeho dcer, vnuků a příbuzných, ovládla klíčová odvětví, zatímco většina obyvatel žije v chudobě,“ podotýká.

Většina obyvatel je chudá. Úzká střední třída, kterou tvoří úředníci ve státní správě, se sice má o něco lépe, ale ne jako u nás.
Vladimír Baar

Kazachstán je v úrovni HDP na obyvatele zhruba na 40 procentech Česka a průměrný plat v hlavním městě je zhruba na třetině toho pražského. „Většina obyvatel je chudá. Úzká střední třída, kterou tvoří úředníci ve státní správě, se sice má o něco lépe, ale rozhodně to není střední třída, jakou známe u nás,“ přibližuje.

Špatné vyhlídky

V Kazachstánu podle Baara neexistuje skutečná opozice, podobně jako například v Rusku jsou tamní opoziční strany napojené na vládu. Rychlý zásah režimu navíc demonstrantům v podstatě znemožnil formulovat své požadavky a okamžitě byli označeni za teroristy.

Čtěte také

Kazachům vadilo, že se jim snižuje životní úroveň a platí nepopulárního exprezidenta, hodnotí novinář Soukup

„Zatčení šéfa tajných služeb svědčí o tom, že si to zřejmě odskáče. Přinutit někoho přiznat, že byl napojen na cizí rozvědky, není pro tyto režimy problém. Silové složky v Kazachstánu jsou stále dědici té staré KGB,“ upozorňuje s tím, že tvrdé výslechy a vynucená přiznání lze očekávat i u téměř osmi tisíc zatčených.

Baar se pozastavuje nad tím, že prezident Tokajev mimo jiné nařídil bezpečnostním složkám, aby do demonstrantů stříleli bez varování. Dosud přitom vystupoval jako umírněný politik, který udržoval velmi dobré vztahy se západními zeměmi.

„Povolání ruských vojenských sil je z hlediska dalšího vývoje pro Tokajeva velmi špatné. Buďto ho budou držet jako svého vazala podobně jako Lukašenka, na kterého ale mají větší páky. Z mezinárodního hlediska se ale Tokajev totálně zdiskreditoval a myslím, že bude nahrazen někým jiným,“ uzavírá expert.

Jakou roli v protestech hrál bývalý prezident Nazarbajev? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.