Alexandr Mitrofanov: Jak se „bratrská pomoc“ Kazachstánu hodnotí v Rusku
Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev nepoužil slova „bratrská pomoc“, když ve středu oznámil, že požádal o účast na potlačení nepokojů v zemi členské státy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), v níž hraje hlavní roli Rusko. Přesto hned v prvních reakcích v ruském veřejném prostoru termín „bratrská pomoc“ zazněl.
Pamětníci a lidé se zájmem o dějiny se nemohli vyhnout srovnání se srpnem 1968 v Československu, kdy takzvaný zvací dopis části vedení KSČ přivolal do země vojska Varšavské smlouvy.
Čtěte také
Okamžitě se poukázalo na stejně mlhavý právní podklad zásahu cizích států v Kazachstánu. Text příslušné smlouvy o kolektivní bezpečnosti totiž předpokládá vojenskou přítomnost členských zemí na území jiného členského státu jen v případě, kdy dojde k „ozbrojenému přepadení, jež ohrožuje bezpečnost, stabilitu, územní celistvost a suverenitu kteréhokoli ze smluvních států“. Tokajev sice prohlásil, že Kazachstán byl napaden zvenčí, ale neuvedl pro to jediný potvrzující fakt.
Na dvou protipólech se v reakcích ruské veřejnosti umístila prohlášení neformálního Kongresu ruské inteligence a vystoupení mluvčí ministerstva zahraničních věcí Marie Zacharovové.
V prohlášení Kongresu, které v prvních dvou dnech shromáždilo kolem sta podpisů, stojí: „Jsme rozhodně proti účasti občanů Ruska a silových struktur Ruské federace na potlačení protestů v Kazachstánu. Pokládáme vyslání ruských jednotek za zločin proti lidu Ruska a Kazachstánu.“
Vojenský zločin, vyhlazovací operace a cizí intervence
Je zajímavé, že pod prohlášením stojí též jméno občanského aktivisty Pavla Litvinova. Pavel Litvinov je jeden z osmi statečných, kteří vyšli na Rudé náměstí v srpnu 1968, aby vyjádřili protest proti invazi do Československa.
Čtěte také
Novinář se specializací na bývalé sovětské republiky Arkadij Dubnov přirovnal vstup ruských vojsk do Kazachstánu k začátku sovětské agrese v Afghánistánu v roce 1979, která skončila pro SSSR podobně, jako předtím skončila pro USA účast ve vietnamské válce.
Zacharovová adresovala své vystoupení, jak uvedla, celé „liberální partičce“, kterou onálepkovala jako „nestoudnou“. Odvolala se na počínání amerických úřadů před rokem, kdy došlo k útoku na Kapitol. Připomněla, že použily nejtvrdší zákroky proti protestujícím.
„A hlavní, co našim vlivovým agentům v jejich argumentaci jakoby uniká, je, že jde o kolektivní mírové jednotky OSKB. Rozhodnutí bylo přijato kolegiálně jako odpověď na prosbu legitimních mocenských orgánů Kazachstánu.“
Bývalý poslanec Státní dumy a pozdější opoziční politik Gennadij Gudkov napsal, že poslat vojska do Kazachstánu bylo možné podle smlouvy jen v případě vnější agrese, která nenastala. Proto jde podle něj o vojenský zločin, vyhlazovací operaci a cizí intervenci.
„Západ nemůže ani nesmí mlčet a nic nedělat!!!“ napsal Gudkov, který však již několik let žije v emigraci v Bulharsku, protože doma mu hrozilo vězení.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
