Fico vládne polovinu z posledních 30 let a Slovensko upadá, musí skládat účty, říká Korčok
Slovenská opozice se spojila a podala návrh na odvolání Roberta Fica. Premiér podle ní selhává při vládnutí a v zahraničí dělá Slovensku ostudu. „Je velká šance, že ta schůze parlamentu proběhne, a považuji to za důležitý vzkaz nejen vládě, ale i občanům. Sjednocení opozice je signálem sjednocení společnosti, která je rozbitá a polarizovaná a potřebuje, abychom jí dali naději,“ deklaruje diplomat a někdejší neúspěšný kandidát na slovenského prezidenta Ivan Korčok.
Vládní poslanci mají v parlamentu těsnou většinu a minulý týden obstrukcemi znemožnili hlasování o zahraničněpolitickém směřování Slovenska, které se podle Korčoka zcela evidentně proměňuje.
Čtěte také
„Jako opozice jsme podali návrh usnesení, že i přes obrovské rozdíly a napětí mezi koalicí a opozicí nesmíme hazardovat. Mělo tři základní body: že jsme v EU a NATO, což je prostor prosperity a bezpečnosti, že sousedské vztahy jsou důležité a že chceme spravedlivý mír pro Ukrajinu. Ani tohle nebyla vláda schopná podepsat,“ podotýká.
V případě hlasování o nedůvěře už ale Fico prohlásil, že se schůze zúčastní, konat by se nejspíš měla v úterý. „Chceme, aby se premiér osobně zodpovídal a občanům složil účty, mají na to právo i v průběhu volebního období,“ zdůrazňuje Korčok.
Připouští, že nynější opozice selhala v době, když byla u moci, poukazuje ale na to, že nejde jen o poslední roky.
„Téměř polovinu z posledních 30 let vládl Robert Fico. A Slovensko upadá. Často používám příklad České republiky, která se nám z hlediska životní úrovně a těch nejdůležitějších služeb vzdaluje,“ dodává člen nejsilnější opoziční strany Progresivní Slovensko.
Čtěte také
Fico selhal
Korčok přiznává Ficovi nesporný politický talent, který ovšem využívá v neprospěch Slovenska doma i v zahraničí. Jeho silnou zbraní je polarizace společnosti, což ilustruje na příkladu sporu o tranzit plynu přes Ukrajinu.
„On úplně selhal, když nedokázal přesvědčit Ukrajinu o pokračování tranzitu, a vykresluje situaci tak, jako by za to byla zodpovědná Ukrajina a jako by tu nebyla válka. Zásobníky jsou plné, tady vůbec nejde o nedostatek plynu pro Slovensko. Vytváří obraz, jako by odpovědnost za ekonomické škody byla v Kyjevě a ne v Moskvě,“ upozorňuje Korčok a připomíná, že pro Rusko byl export nerostných surovin geopolitickým nástrojem.
„Stále musíme vysvětlovat, že ty strašné ceny plynu ještě před ruskou invazí na Ukrajinu byly dané umělým snižováním dodávek, což zvedlo ceny do absurdních hodnot. Je pravdou, že z alternativních dodávek budou profitovat jiní dodavatelé, ale otázky bezpečnosti musí být nadřazené,“ dodává.
Čtěte také
V řadě evropských zemí sílí strany smířlivé vůči Rusku, jako jsou rakouští Svobodní nebo německá AfD. Za jejich vzestupem ovšem vidí někdejší prezidentský kandidát vnitropolitické příčiny.
„V Evropské unii jsme nezvládli migrační krizi v roce 2015. A od našeho vstupu do Unie vlastně neustále procházíme krizemi. To je jeden z důvodů, proč se i ve vyspělých zemích dostávají ke slovu ti, kteří evropský projekt kritizují. Jako politici nemáme lidem vysvětlovat složitosti jeho fungování, ale zajistit, aby situace byla lepší,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Slovenská společnost je nešťastná, i proto se ze vzdoru přiklání k Východu, popisuje aktivistka
Jak problémy ve slovenské justici, médiích i vládě prožívají běžní Slováci? Diskutují sociální antropolog Juraj Buzalka a Karolína Farská z hnutí Za slušné Slovensko.
-
Petr Šabata: Slovensko v roce 2024. Atentát na Fica a obrat směr Moskva
Končící rok čtvrté vlády Roberta Fica vyvolává vzpomínky nikoli na jeho předchozí tři kabinety, ale na nejtemnější doby vládnutí Vladimíra Mečiara v 90. letech.
-
Slovensko žije v orwellovském světě. Fašisté nadávají liberálům do fašistů, tvrdí sociolog Vašečka
Upozorňuje na to, že vládní politici viní opozici z šíření nenávisti a radikalizace společnosti, titíž lidé ale dříve nevybíravě útočili na prezidentku Zuzanu Čaputovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.