Kazachům vadilo, že se jim snižuje životní úroveň a platí nepopulárního exprezidenta, hodnotí novinář Soukup
V Kazachstánu to začalo nedělními protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu LPG. Během pár dní jsou z toho násilné nepokoje se střelbou do demonstrantů a ruskými vojáky. „Myslím, že to byla rozbuška,“ vysvětluje původ hněvu Kazachů redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup. „Byl to ten šok, když lidé přijeli po Novém roce na benzínku, kde zjistili, že by měli zaplatit jednou tolik, než co byli zvyklí.“
„Co jsem se bavil s lidmi, tak neméně důležité bylo to, že si uvědomili, komu vlastně patří závody na ten zkapalněný plyn – patří totiž rodině bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Stejně jako značná část zbytku ekonomiky,“ uvažuje novinář.
A dodává: „Takže je to kombinace faktu, že se jim jednak snižuje životní úroveň, a za druhé vědí, že budou platit lidi, kteří tam jsou samozřejmě nesmírně nepopulární a o jejichž korupčních vazbách ví celá země. Tak to vyvolalo tento výbuch.“
Soukup připomíná, že prvním heslem demonstrantů bylo v překladu „Dědo, odejdi“, myšleno právě na bývalého prezidenta Nazarbajeva, který z funkce odešel už v roce 2019, ale podle novináře má stále velký vliv.
Vojáci vedení Ruskem
V pátek ráno oznámil prezident Kasym-Žomart Tokajev, že bezpečnostní složky obnovily pořádek, podle ruské agentury TASS ale stále pokračují tvrdé střety a v ulicích leží řada obětí.
Do Kazachstánu už dorazily jednotky z postsovětských republik vedené Ruskem. Jsou mezi nimi i jednotky Běloruska a Arménie. Vojáci mají pomoct při potlačování protirežimních demonstrací.
Čtěte také
„Tyto jednotky mají mít dohromady nějakých 3,5, maximálně 4 tisíce vojáků, což v téměř dvacetimilionové zemi není něco, co by mělo vysloveně mocenský nebo vojenský význam. Je to spíš signál kazašskými elitám, že budou podporovat stávajícího prezidenta Tokajeva a ‚nezkoušejte si hrát své hry‘,“ uvažuje novinář Soukup.
„Rusko se ocitlo v situaci, kdy na jednu stranu nemohlo připustit, aby se země, se kterou má hranici dlouhou kolem 7,5 tisíc kilometrů a která se vlastně nedá uhlídat, ocitla ve stavu anarchie. Na druhou stranu je velmi opatrné, aby se nezapletlo do vnitro kazašských záležitostí,“ uzavírá Ondřej Soukup.
Ministr: Porušování lidských práv je nepřijatelné
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrzuje, že v pátek dopoledne se v Kazachstánu nacházely zhruba tři desítky českých občanů, kteří by neměli být v nebezpečí. Komunikace je ale obtížná.
Čtěte také
„Obecně je nyní cestování do Kazachstánu a z Kazachstánu víceméně zastaveno a platí naše varování,“ říká ministr.
„V tuto chvíli vnímám, že stále ještě probíhají násilné střety v centru města a potřebujeme vědět, jak vypadá situace na místě, protože je to velmi nepřehledné a zpráv je poměrně málo. Komunikace s Kazachstánem je omezená na sporadické zmínky a víme, že v zemi vypadává, nebo je vypínán internet,“ popisuje Lipavský.
Jan Lipavský (Piráti), ministr zahraničí
Jaroslav Bašta (SPD), poslanec a bývalý diplomat
Daniil Gorovoj, šéfkuchař původem z Kazachstánu a s úzkými vazbami na Kazachstán, majitel cateringové firmy
Ondřej Soukup, redaktor Hospodářských novin
Na veškeré diplomatické reakce je tak podle něj zatím čas. „Na druhou stranu je naprosto nepřijatelné porušování lidských práv, za kterých se to děje. To je potřeba jednoznačně odsoudit a to jsme taky udělali,“ uzavírá.
Hrozí v zemi etnické střety? Celé Téma dne s Martinem Matějkou najdete v audiozáznamu.
Související
-
Kazašský prezident postavil metropoli na pusté stepi
Jedním z nejmladších velkoměst světa je kazašská Astana. Tento měsíc slaví své 12. narozeniny. Shodou typicky orientálních náhod Den města připadá na narozeniny pre...
-
Alexandr Mitrofanov: Jak se „bratrská pomoc“ Kazachstánu hodnotí v Rusku
Prezident Kazachstánu Tokajev nepoužil slova „bratrská pomoc“, když oznámil, že požádal o účast na potlačení nepokojů v zemi. Přesto zazněla hned v prvních reakcích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.