Thomas Kulidakis: Turecký plán stěhování Syřanů po maximalizaci zisků z invaze

21. říjen 2019
Boje na turecko-syrské hranici

Pětidenní příměří mezi Kurdy, Tureckem a jejich spojenci z řad arabských milic s menšími problémy přetrvává.

Prezident Erdogan tedy představil plán dalšího postupu, kterým chce maximalizovat své zisky a zbavit se syrských uprchlíků.

Čtěte také

Turecký vládce oznámil, že jeho země nezíská jen 120 kilometrů dlouhé pásmo dohodnuté se Spojenými státy americkými, ale také dalších 324 kilometrů táhnoucích se až k irácké hranici. K tomu potřebuje souhlas Ruska, které s pomocí oficiální syrské vlády o dané oblasti může rozhodnout.

Proces vytvoření 32 kilometrů široké a 444 kilometrů dlouhé nárazníkové zóny vystihuje situaci v dané oblasti. O Kurdech, spojencích v bojích proti takzvanému Islámskému státu, se rozhodlo na schůzce, ke které nebyli ani přizvaní.

Velmocenská politika Ruska a Spojených států amerických tak znovu rozhoduje o osudu milionů lidí na základě vlastních zájmů. Washington si už svou stranu vybral, a Ankara může slavit. Další rozhodnutí je na Moskvě.

Pokud EU nezaplatí

Čtěte také

Pokud i ona Turecku ustoupí, celý svět se bude moci seznámit s reálpolitikou v praxi. Vývoj v severní Sýrii totiž ukazuje, že nad přístupem v souladu s idealistickou teorií mezinárodních vztahů vítězí její protipól. Místo důrazu na řád, mezinárodní právo, diplomacii a měkkou sílu rozhodují tanky a geopolitika.

Prezident Trump se ukázal jako bezskrupulózní politik, kterému žádné spojenectví není svaté. Prezident Putin se v úterý při jednání s tureckým protějškem může přidat, nebo se může pokusit ukázat světu vstřícnější tvář.

Její první projev jsme viděli ve chvíli, kdy podpořil syrskou vládu ve snaze spojit se s Kurdy a ochránit alespoň část jejich území. V případě, že Kreml bude takto pokračovat, jen zdůrazní zradu Spojených států amerických na jejich bývalých spojencích nasazujících životy v pozemním boji proti islamistům místo amerických vojáků. Prezident Putin se také může rozhodnout zvýšit zisky a přijmout nabídku prezidenta Erdogana na částečný vliv na hranici takzvané bezpečnostní zóny.

Čtěte také

Jestliže se ani Moskva nerozhodne pokračování turecké invaze účinně zabránit, Turecko může přistoupit k další části svého plánu – po vytlačení Kurdů přesídlit syrské uprchlíky z Turecka do severní Sýrie. Turecká provládní média už zveřejnila první odhad nákladů. Na vybudování 140 vesnic, přičemž v každé by mělo bydlet na pět tisíc lidí, má padnout 23 miliard eur. List Turkiye přidal doušku, že vše zaplatí Evropská unie.

Evropský spolek stále tvrdí, že se na obnově severu Sýrie po turecké ofenzivě nebude podílet. Turecká diplomacie ale může využít stejnou páku jako v posledních letech. Říct, že pokud unijní spolek nezaplatí, může se těšit na migranty směřující do Řecka, Bulharska a na Kypr, tedy do Evropské unie. Vzhledem k postoji většiny unijní veřejnosti k nelegální migraci a vnitřnímu rozdělení Unie by pak byla volba politiků v členských státech i unijních institucích jasná.

Thomas Kulidakis

Prezident Erdogan bude muset Syřany nejdřív shromáždit, protože jsou rozmístěni po celém Turecku. Ti, kteří do severní Sýrie pod tureckou kuratelu nebudou chtít, budou mít jen dvě možnosti. Riskovat a zůstat jako ilegální migranti lovení policií v Turecku nebo se pokusit uprchnout. Není těžké uhodnout, kam jejich kroky budou směřovat. Do Evropy.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio