Thomas Kulidakis: Rusko prohrálo další bitvu geopolitické války o Balkán
Balkánský poloostrov je strategicky důležitá oblast z hlediska vojenského i ekonomického.
Jednotlivé státy stojí od konce studené války a především rozpadu Jugoslávie před základní geopolitickou bezpečnostní volbou, zdali se mají přidat k západním mocnostem, nebo pokračovat v pevném souručenstvím s Ruskem.
Makedonský parlament rozhodne o prozápadním směřování země. Otázka změny názvu je zástupná
Minulou neděli skončilo krachem napjatě očekávané referendum o přijetí nového názvu země, na kterém se v červnu Republika Makedonie dohodla s Řeckem. Dohoda s Aténami se pokusila o kompromis mezi oběma sousedy a vytyčila reálný harmonogram vedoucí k závěrečné ratifikaci, poznamenává server Balkan Insight.
Bývalá jugoslávská republika Makedonie si vybrala. K lítosti a vzteku Moskvy směřuje do západních struktur. Tímto způsobem je možné číst slova generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Podle něj členské státy euroatlantické obranné aliance 6. února „napíší historii“.
S tím také souhlasí vláda ve Skopje, jejíž ministr zahraničí Nikola Dimitrov pronesl obdobná slova. Podle něj se historie píše i proto, že „na šanci přidat se k Západu čekala země generace“. V tomto případě se jedná o mírné přehánění, protože bývalá jugoslávská republika čekala na pozvánku do Severoatlantické aliance od roku 2002.
Do říše velkolepých výroků určených pro média a veřejnost ale rozhodně nepatří geopolitický aspekt celého problému. Ratifikací přístupových dokumentů se totiž začne uplatňovat dohoda z Prespy, kterou uzavřeli řecký premiér Alexis Tsipras a jeho protějšek Zoran Zaev.
Momentální výhra a Pyrrhovo vítězství
Thomas Kulidakis: Volba mezi životem ve FYROM a Republice (Severní) Makedonii
Je to paradox. Podpora případného členství Republiky Makedonie v Evropské unii a Severoatlantické alianci dosahuje mezi obyvateli výše, o které by se nejen naší zemi mohlo jen zdát.
Světlo světa tedy spatří země, která se bude nově jmenovat Republika Severní Makedonie. Její dva miliony obyvatel a přibližně šestnáctitisícová armáda stěží mohou pro alianci představovat významný přínos z hlediska hrubé vojenské síly.
Spíše se tímto krokem stvrzuje tendence patrná v řadách NATO od počátku tohoto století. Možnost zařadit určité země do aliance je politický akt stvrzení příslušnosti k Západu. Toto hledisko převažuje případnou reálnou sílu armády.
Potvrdilo se to také v případě přistoupení Černé Hory v roce 2017. Země se zhruba 700 tisíci obyvatel a dvěma tisíci vojáky nepředstavuje pro případné velké nepřátele přílišnou hrozbu. Při pohledu na mapu je ale zřejmé, že se Severoatlantické alianci daří získávat poziční výhodu přičleněním dalších území.
Thomas Kulidakis: Souboj Ruska a Západu o členství Republiky Makedonie v NATO
Jedním z měřítek významu západních politiků se stalo nadcházející referendum, v němž občané Republiky Makedonie mají vyslovit svůj názor o dohodě s Řeckem.
Po přistoupení Republiky Severní Makedonie zahrne skoro celou Evropu, kromě blízkého okolí Ruska. Na Balkáně to znamená vytvoření nůžek. Mají podobu spojení přes Bulharsko a Rumunsko s Řeckem na straně jedné, nově pak od Chorvatska přes Černou horu a Albánii až po území ovládané Skopje. Tento šev tedy spojuje zbytek aliance s Řeckem a Tureckem.
Jediné prázdné místo tak představují Bosna a Hercegovina, Kosovo a Srbsko. Hledisko skutečné síly té které země muselo kapitulovat před výhodou územního propojení. Vojska severoatlantické aliance se tedy budou moci v podstatě nerušeně přesunovat přes skoro celou Evropu a využívat případně jednotlivé vojenské základny.
Rozšíření Severoatlantické aliance o třicátého člena je výhra NATO v čele se Spojenými státy americkými v dlouhé válce s Ruskem o vliv na Balkáně, nerušený přístup ke Středozemnímu i Černému moři.
Momentální výhra se ale může proměnit v Pyrrhovo vítězství. V případě nového člena se může stát, že při změně politického režimu nebo nespokojenosti albánské menšiny může v Republice Severní Makedonii dojít k politickému zvratu.
V takovém případě už NATO nebude řešit jen Turecko, které hraje na všechny strany, je vnitropoliticky nestabilní, koketuje s Ruskem a znervózňuje své sousedy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.