Thomas Kulidakis: Pro běžence je přesun z ostrovů na řeckou pevninu malá výhra
Řecká vláda se rozhodla přesunout na dva tisíce běženců z přeplněných ostrovů na pevninu. Pro migranty a uprchlíky je to výhra. Z hlediska řecké vlády a Evropské unie se ale jedná o prohru.
Přesun části lidských duší z ostrovů je součást plánu, který vláda v Aténách veřejnosti představila už letos v červnu. Ministr pro migraci slíbil, že do konce září bude na pěti nejzatíženějších ostrovech v souhrnu ne více než deset tisíc běženců.
Eva Turnová: Volte selskou lásku a požehnání!
V noci se mi zdálo o billboardu strany ANO, na kterém bylo napsáno „Vykoupeme naší zemi ve světle lásky a požehnání“. Billboard nadnášelo dvacet malých Syřánků s aktovkami na zádech.
Momentálně je jich tam ale více než dvojnásobek. Z toho jen na Lesbosu přibližně 12 tisíc. Počty každý den narůstají, takže odjezd dvou tisíc lidí nic nevyřeší a slibovanou úlevu nepřinese.
Poslat je na pevninu se může zdát jako reakce řecké vlády na kritiku podmínek v táborech. Jen za poslední měsíc ji vyslovilo 19 neziskových organizací a uprchlická agentura OSN.
Místní úřady navíc vládě pohrozily, že ostrovní tábory uzavřou. Kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám, ohrožení veřejného zdraví a životního prostředí. Kritické hlasy mají reálný základ. S rozhodnutím poslat část běženců na pevninu se ale časově shodují čirou náhodou.
Snášet dobré i zlé a vzájemně si pomáhat?
Pro samotné běžence je přesun na pevninu z ostrovních táborů výhra, ale nijak velká. V porovnání s ostrovy jsou samozřejmě tábory na pevnině lépe vybavené, jsou v nich dostupnější služby, vytápění a obecně lepší přístup k sanitárním zařízením.
Thomas Kulidakis: Babišova sázka na nelidskost
V případě Andreje Babiše se někdy zdá, že řekne první myšlenku, která se mu v ústech ocitne dříve, než ji kritickému zkoumání podrobí myšlenkové ústrojí zvané mozek.
Nejdůležitější je ale efekt psychologický. Běženci, se kterými jsem mluvil, mi potvrdili, že nejhorší pro ně byl pocit nejistoty. Byli lapení na kusu země uprostřed moře, nevěděli jak dlouho zůstanou a co s nimi bude dále.
Teď budou mít více možností. Vzdělávací kurzy, hodiny cizích jazyků nebo možnost školní docházky pro děti. Největším šťastlivcům se podaří dostat do programu řecké vlády, OSN a Evropské komise, který jim zajistí ubytování v bytech se zbytkem populace.
Velká část běženců se může také pokusit dostat do programu spojování rodin a pokračovat v rámci bilaterální smlouvy Řecka a Německa dále do Evropy. Pro lidské bytosti, často některými anonymizované do pouhých čísel, je tedy pevnina rozhodně lepší než přeplněné ostrovy.
Základním nedostatkem celého opatření je, že většina běženců ve zchudlém Řecku zůstat nechce. Přesun bude mít také nulový efekt na nelegální migraci. Nejde ani tak o to, že by se na uvolněná místa okamžitě hrnuli další běženci.
Luboš Palata: Syrské sirotky lze přijmout i proti vůli Babiše. Nestojí nad zákony
Větu o našich vlastních českých sirotcích, o které se musíme postarat a proto se nebudeme starat o padesát sirotků ze Sýrie, kterou koncem minulého týdne vypustil premiér Andrej Babiš, jsem v jen o něco odlišné variantě už četl.
Ti přicházejí i v době absolutního přeplnění táborů. Nijak jim ani pašerákům nevadí, že je čeká stan na poli mimo hlavní část tábora, protože právě tam lidé, kteří jsou navíc, na Lesbosu směřují.
Problém také je, že na pevnině mohou například spadnout do pasti pašeráků, kteří jim slíbí pokračování jejich cesty dále do Evropy. Důvěřivci často končí zavření v opuštěných skladištích, kde je pašeráci a často jejich krajané různě týrají a zneužívají. V jiném případě skončí u Bihače na bosensko-chorvatské hranici.
Pokud se takovému osudu chtějí vyhnout, musí se vyřídit jejich azylová žádost. Každý jeden běženec přitom představuje specifický lidský příběh, který je potřeba posuzovat zvlášť. K tomu jsou ovšem potřeba kapacity.
Není se tedy co divit, že se řecká vláda opět přidala ke kritice států visegrádského uskupení, jejichž azylová centra zejí prázdnotou a azylové žádosti by se v nich klidně mohly procesovat. Z hlediska Evropské unie se jedná o selhání myšlenky, že její členové budou dobrovolně a společně snášet dobré i zlé a vzájemně si pomáhat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
