Eva Turnová: Volte selskou lásku a požehnání!
V noci se mi zdálo o billboardu strany ANO, na kterém bylo napsáno „Vykoupeme naší zemi ve světle lásky a požehnání“. Billboard nadnášelo dvacet malých Syřánků s aktovkami na zádech.
Zřejmě mi v mozkových synapsích uvíznul večerní film plný skutečných emocí a spojil se s bezútěšnou realitou...
Thomas Kulidakis: Babišova sázka na nelidskost
V případě Andreje Babiše se někdy zdá, že řekne první myšlenku, která se mu v ústech ocitne dříve, než ji kritickému zkoumání podrobí myšlenkové ústrojí zvané mozek.
Je čas vyrazit na venkov a synapse pročistit manuální prací. Vyjíždím z Prahy kolem nových billboardů, ze kterých je mi úzko. Agresivní nálada lehce připomíná 30. léta v Německu, a kdyby se rozdávaly mačety, je půl národa bez hlav.
Přetřásané téma sirotků už je vyhrocené ad absurdum ve chvíli, kdy problém s uprchlíky má svůj zenit za sebou.
Mohli jsme si vzít jako gesto 50 usmrkanců a zavírat víčka před usnutím s pocitem dobrého skutku. Ale kdepak, my si radši budeme vzájemně solit. Přijíždím na chalupu a začínám tahat plevel z předzahrádky. Najednou se u mě zastaví paní z druhého konce vesnice.
Vyženem tu syrskou chásku
„Evičko, vy sem moc nejezdíte, ale chtěla jsem vám říct, že starostka je báječná ženská. Má svůj časopis, dělá různý akce, vona i napeče... Takže když vám bude říkat někdo opak, neposlouchejte ho.“
Za pár minut přibloumá pán z opačného konce vsi. „Paní Turnová, ta starostka je taková důra, samozřejmě všechny její akce jsou malá domů, každej to ví, ale nikdo to neřekne nahlas.“
Luboš Palata: Syrské sirotky lze přijmout i proti vůli Babiše. Nestojí nad zákony
Větu o našich vlastních českých sirotcích, o které se musíme postarat a proto se nebudeme starat o padesát sirotků ze Sýrie, kterou koncem minulého týdne vypustil premiér Andrej Babiš, jsem v jen o něco odlišné variantě už četl.
S hrůzou si uvědomuju, že volby jsou i tady a že k tématu „starostka“ nemám zatím moc co říct. To už se směrem ke mně šourá nedoslýchavý penzista ze sousední vsi, který rád čte moje knihy a každou novou probártrujem za celoroční přísun vajec a brambor.
„Já jsem vám přines králíka, a taky jsem vzal časopis.“
„Něco o volbách, co?“
„Jo, vo holkách, a vo sexu.“
„Jo a co tam píšou?“
„Že sex je zdravej, hlavně pro muže s prostatou, a tu já mám, mně už dokonce hraničí s rakovinou. S manželkou nic není, tak jsem si myslel na vás,“ předvede bývalý traktorista svůj „coming out“.
„Já bych vás pak klidně prosadil za starostku. Tak co, plácnem si?“
Tak jo, a „budem hlásat selskou lásku a požehnání“, řeknu z legrace.
„Jo! Vyženem tu syrskou chásku a bude po žebrání,“ řekne on vážně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
