Thomas Kulidakis: Praktické dopady smíření Řecka a Severní Makedonie
Historicky první návštěva řeckého premiéra v Republice Severní Makedonii je důležitá pro obě země i celé mezinárodní společenství.
Alexis Tsipras a Zoran Zaev uzavřeli vloni v létě Prespanskou dohodu s cílem vyřešit vzájemné konflikty. V případě hmatatelného a trvalého úspěchu jejich ujednání posílí naději na řešení zamrzlých konfliktů, stabilitu Balkánu a Východního Středomoří a přispěje k pozitivnímu vývoji v blízkém sousedství Evropské unie.
Šéfa aténské vlády čekalo v hlavním městě Severní Makedonie velkolepé přivítání. Červený koberec natažený na přistávací dráze letiště překonal délkou jen červený běhoun před úřadovnou jeho severomakedonského protějšku.
Následovala objetí, vřelé úsměvy, selfie fotografie, kterou si Zaev s Tsiprasem pořídil hned po přivítání. Dobře totiž ví, že schůzku obou státníků sledují média celého světa.
Řecku a Severní Makedonii se povedlo skoro tři desetiletí trvající spor o název země, identitu, dědictví antiky a společnou část historie vyřešit za přibližně půl roku. Oba premiéři dokázali, že kde je dobrá vůle, nalezne se i cesta.
Historické okno příležitosti
Na jejím konci našli kompromis. Shodují se, že nevyhrála ani jedna strana, protože podstatou oboustranně výhodné dohody musely být ústupky obou zemí.
Řecko získalo potvrzení historického vývoje v souladu s dějinami, jak je známe i my. V zemi severního souseda žijí Slované a Albánci, kteří přišli do oblasti až tisíc let po Alexandrově smrti. Nemají tedy nárok na dědictví Alexandra Velikého ani jeho území, které se nachází z 95 procent v Řecku.
Severní Makedonie se zavázala změnit jméno, ústavu i učebnice dějin, které předchozí národovecká vláda premiéra Gruevskiho nestydatě plnila vlastním pokřiveným výkladem historie.
Thomas Kulidakis: Geopolitický rozměr sporu o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie
Po téměř třiceti letech se naskytla šance vyřešit spor mezi Řeckem a jeho severním sousedem o jméno státu, přijatého do Organizace spojených národů pod jménem Bývalá jugoslávská republika Makedonie. V sázce není jen možnost dokázat, že lze smírem urovnat národovecký spor, ale jedná se také o geopolitický vliv na západním Balkáně.
Zaevova vláda na oplátku získala potvrzení, že se v její zemi mluví řečí patřící do slovanské rodiny jazyků, uznání svébytnosti v stávajících hranicích a především šanci vstoupit do Severoatlantické aliance a Evropské unie.
Tento geopolitický vývoj potěšil Západ i Čínu, v jejichž zájmu je stabilita regionu. Na druhou stranu popudil Rusko, které tradičně protestuje proti rozšiřování NATO. Své výhrady má také Turecko, které se snaží na Balkán pronikat, iniciativu ale převzaly Atény.
Stvrzení proměny bývalých nepřátel Řecka a Severní Makedonie v přátele a spojence je jeden z cílů dnešní návštěvy Tsiprase ve Skopje. Přivezl sebou půlku vlády a skoro stovku zástupců řeckých společností a akademické sféry.
Thomas Kulidakis: Emoce ve sporu FYROM versus Makedonie
V lidských dějinách se často stává, že se otevře okno příležitosti k vyřešení letitých sporů mezi státy a národy. Jedním z nich je také souběh období vládního angažmá příznivců umírněných postojů k otázce jména severního souseda Řecka. Země, která vznikla po rozpadu Jugoslávie a do Organizace spojených národů byla přijata pod oficiálním jménem Bývalá jugoslávská republika Makedonie.
Oba státníci přichystali konkrétní smlouvy. Nejdůležitější jsou spolupráce v obraně, energetice a obchodu. Dokonce se objevila úvaha, že po vstupu Severní Makedonie do NATO bude její vzdušný prostor chránit řecké letectvo, protože vláda ve Skopje vlastní nemá. Z hlediska bezpečnosti je to oboustranně výhodné.
Premiér Zaev se také těší, že řecké firmy investují do rozvoje spolupráce v energetice až 500 milionů eur. Z Balkánu se totiž díky nálezům zemního plynu ve Středozemním moři stává energetický zásobník světového významu. Obchod společně se zrušením roamingových poplatků má přinést občanům obou zemí ekonomický rozvoj. Výhodu citelnou každý den. Do Severní Makedonie už teď proudí většina zahraničního zboží přes přístav v Řecké Soluni.
Výše zmíněný vývoj ukazuje, že spolupráce a pohled do budoucnosti mají lepší vyhlídky než národovecké běsnění a konflikty minulosti. Problém ale je, že zatím úspěch stojí na závazku stávajících premiérů. Opozice v obou zemích neustále opakuje, že dohoda je špatná, je to zrada lidu a chce ji zhatit teď nebo v budoucnu.
Tsiprasovi i Zaevovi zatím smír přinesl nominaci na Nobelovu cenu míru i velké politické náklady. Pokud chtějí zanechat trvalý odkaz, musí si pospíšit, aby využili historické okno příležitosti, dokud je otevřené.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.