Makedonie hledá nové jméno, aby urovnala spor s Řeckem. Opozice svolává demonstrace

Bývalá jugoslávská republika Makedonie předložila k jednání čtyři možné varianty svého jména s cílem urovnat letitý spor s Řeckem o svůj oficiální název. S odvoláním na vyjádření Zorana Zaeva, sociálnědemokratického šéfa vlády ve Skopji, to píše britský list Guardian.

Balkánská republika sousedící s Řeckem vznikla v roce 1991 jako jeden z nástupnických států po rozpadu bývalé Jugoslávie. Do Organizace spojených národů byla přijata v roce 1993 pod provizorním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie, který je vyjádřený zkratkou FYROM. Takové jméno má být používané do doby, než se vyřeší spor s jižním sousedem o název země, který se shoduje s historickou řeckou provincií.

Britský Guardian na svém serveru připomíná, že Skopje a Athény se letos dohodly na uspořádání vzájemných rozhovorů s cílem vyřešit jednou provždy sporné téma a umožnit vstup Makedonie do mezinárodních organizací, především Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Stejně jako ostatní členové NATO i Evropské unie, rovněž Athény disponují právem veta a doposud přistoupení Skopje do obou celků blokovaly. S výhradou, že používání názvu „Makedonie“ v kombinaci s některými ustanoveními ústavy této bývalé jugoslávské republiky mohou být základem teritoriálních nároků na severořeckou historickou provincii stejného jména.

Severní, horní, vardarská, (Skopje)...

Skopje doufá, že spor může být vyřešený do dvou klíčových summitů letos v létě – Evropská unie ten svůj chystá na červen a Severoatlantická aliance na červenec. Makedonská vláda proto navrhuje přídomek připojený ke jménu země, z kterého bude zřejmé, že se jedná o dvě různá jména.

Premiér Zaev na úterním setkání lídrů zemí západního Balkánu v Londýně auditoriu představil varianty, se kterými teď Skopje přichází. „Návrhy jsou: Republika Severní Makedonie, Republika Horní Makedonie, Republika Vardarská Makedonie a Republika Makedonie (Skopje)“, přináší slova makedonského lídra Guardian.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie v rámci stejnojmenného regionu

Na dotaz, jestli by Řecko uvítalo jeden název více než jiný, Zoran Zaev odpověděl kladně s tím, že Athény „preferují některé možnosti před jinými“. A dodal, že otázkou k vyjednávání stále zůstává, jestli bude potřeba učinit také změny v ústavě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, jak žádá Řecko.

Server Balkan Insight popisuje odpor některých obyvatel Makedonské republiky, kteří s rýsujícím se řešením sporu nesouhlasí. Zástupci makedonských pravicových politických strana a organizací diaspory prohlašují, že dosažení možného kompromisu ohledně jména země poškodí národní zájmy.

Pravicový organizátoři na úterý svolali demonstraci nazvanou „Za obranu jména země a národní identitu“ a pozvali na ni všechny občany žijící v zemi i mimo ni. Na shromáždění žádali, aby makedonská vláda „okamžitě a bezpodmínečně přerušila rozhovory o jméně, které probíhají pod záštitou OSN mezi Athénami a Skopjí“.

Mezi jejich další požadavky patří zrušení čerstvě přijatého jazykového zákona, který rozšiřuje jazyková práva v zemi i na etnické Albánce. A zároveň volají po vypovězení čerstvě uzavřené smlouvy o přátelství s Bulharskem. Kroky nové středolevé vlády jsou prý „zrádné a proti národním zájmům“. Pokud jejich názory nebudou vyslyšené, budou prý organizátoři požadovat rozpuštění parlamentu a předčasné volby.

Nacionalisté napadli premiéra

Další jejich nárok se týká takzvaných „událostí v parlamentu z 27. května“. Vztahuje se k loňským událostem, kdy došlo ze strany poslanců bývalé vládní strany a makedonských nacionalistů k fyzickému napadení současného premiéra Zaeva přímo v budově zákonodárného sboru. Kromě něj bylo zraněno přibližně sto lidí, včetně několika poslanců nyní už vládnoucí Zaevovy Sociálně demokratické unie Makedonie (SDSM).

Mezi zatčenými kvůli napadení parlamentu byli například bývalý policejní šéf, bývalý ředitel státní opery nebo známí pravicoví politici. Ataku se účastnili rovněž stoupenci bývalé vládní strany expremiéra Nikoly Gruevského.

Bývalý makedonský premiér Nikola Gruevski

Portál Balkan Insight informuje, že organizátoři úterní protest svolali před zastoupení Evropské unie ve Skopji. Makedonský list Sloboden Pecat k tomu přidává, že stejně jako v případě nedávných protestů, které v Řecku proti vyřešení sporu o jméno organizovala tamní krajní pravice, i v Makedonii k demonstrantům promluvili zástupci místní pravoslavné církve. Deník píše, že se ve skopských ulicích nakonec shromáždilo přibližně pět tisíc lidí. Někteří z nich například zapálili řeckou vlajku.

Premiér Zaev k protestu poznamenal, že se „vždy najdou protichůdné síly, které jsou proti nalezení řešení“. Jeho vláda nicméně deklarovala, že je připravená s Řeckem dosáhnout kompromisní dohody o jménu, ale „není připravena ohrozit národní identitu země“. Současné intenzivní rozhovory mezi Athénami a Skopjí probíhají nejen pod záštitou OSN, ale také za mohutného povzbuzování k nalezení kompromisu ze strany Bruselu a Washingtonu, uzavírá server Balkan Insight.

autor: thk
Spustit audio