Thomas Kulidakis: Geopolitický rozměr sporu o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie

Bývalá jugoslávská republika Makedonie, neboli FYROM, se totiž dlouhodobě snaží o vstup do Evropské unie a také Severoatlantické aliance. V otázce první platí, že spolek evropských států v posledních letech řešil své vnitřní problémy a otázku sbližování se se západním Balkánem odsunul bokem. Což dokládá prostý fakt, že zatímco se státy Východního partnerství dochází ke schůzkám každé dva roky, na nejvyšší úrovni se Unie se státy západního Balkánu nesetkala osmnáct let.

Bulharské předsednictví si ale předsevzalo právě tuto agendu posunout dále a na konci února navštíví region šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. V otázce možného členství Skopje v unijním spolku jak bulharská ministryně zahraničí, tak unijní představitelé trvají na tom, že nejdřív se musí vyřešit spor o jméno země.

Poté, co nacionalisty Nikoly Gruevskiho v čele FYROM nahradil sociální demokrat Zoran Zaev, došlo k ústupu od krajně národoveckých postojů. Takových, které dráždily nejen Řecko, ale také Bulharsko, Albánii, Srbsko a potenciálními územními nároky i Kosovo.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že přistoupení FYROM je možné až po urovnání sporu s Řeckem|foto: NATO

Vstup až po urovnání sporů

Co je však důležitější, než přece jen poněkud vzdálený vstup Skopje do Evropské unie, je přihláška země do Severoatlantické aliance. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že přistoupení FYROM je možné, ale nejdříve se v první řadě musí urovnat spor s Řeckem, dále pokročit s vnitřními reformami v oblasti práva a podobně. Ale v první řadě je třeba vyřešit spor s Řeckem, k čemuž Skopje vyzval.

Geopolitickou výzvu si nemohlo nechat ujít Rusko. Jeho ministr zahraničí Lavrov do Řecka vzkázal, že místní nemají v žádném případě ustupovat a souhlasit se složeným názvem obsahujícím název Makedonie. V případě Ruska totiž platí, že po ztrátě Černé hory, která se už k NATO přidala, by ztratilo i FYROM. A v oblasti by mu zbyl už jen jeden spojenec, který ale často hraje na obě strany a především chce vstoupit do Evropské unie spjaté se Severoatlantickou aliancí.

Tím je Srbsko, jehož prezident se vloni s ruským protějškem dohodl na „vysoké úrovni vojenské spolupráce“, která by měla obnášet nejen nákup zbraňových systémů, včetně vrtulníků a raket, ale také dar tanků a průzkumných obrněných vozidel. Kromě toho by vybudováním základny k údržbě vojenských strojů došlo k umožnění faktické přítomnosti Rusů na Balkáně.

Komentátor Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

Vyřešení sporu mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a Řeckem by tak učinilo radost odpůrcům nacionálních konfliktů, vyjednavači OSN Matthew Nimetzovi, který se snaží spor rozseknout od roku 1994, i příznivcům snižování vlivu Ruska na Balkáně. Moskva by naopak přišla o další kousek možného vlivu. Smutek by naopak mohli cítit ti, kteří další rozšiřování euroatlantických struktur vnímají jako vyhrocování sporů s východním medvědem.