Thomas Kulidakis: Pokud ani nová vláda nezlepší situaci Řeků, ohrozí to demokracii v její kolébce

Premiér Kyriakos Mitsotakis vedl volební kampaň v duchu snižování daní, růstu investičních příležitostí a zlepšení podmínek pro podnikání. V jeho očích se tak má vrátit hospodářský rozkvět, který přiláká alespoň část z přibližně čtyř set tisíc mladých, vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří zemi v době krize opustili.

Lukáš Kovanda: Mladí a ztracení. Řecké děti eura budou dluh splácet celý život

• Upravit
• Smazat

Když vysokou školu vystuduje mladý Čech, najde si práci takřka se stoprocentní jistotou. Když ji dokončí mladý Řek, pravděpodobnost, že si rychle najde práci, je zhruba jen dvoutřetinová. Oba údaje plynou z čerstvých dat Eurostatu.

Řecku tak vznikla vícenásobná škoda. Vydalo astronomické částky na vzdělání budoucí elity národa, z jejíchž odborných a tvůrčích schopností teď těží jiné země. Z odlivu mozků nejvíce získaly Velká Británie a Německo. Ti, kteří se nevydali do zmíněných dvou preferovaných zemí, odešli jinam. Někteří i do České republiky, kde pracují mnohdy v nadnárodních korporacích v Praze a Brně.

Zahraniční vlády ale nejen, že nemusely vynaložit náklady v době dospívání budoucích odborníků. Ve velké většině nebudou muset vydávat ani velké částky na zdravotní péči a podporu ve stáří, protože tradice velí vrátit se do Řecka na důchod. Byť část z něj bude v rámci unijních pravidel pocházet ze zahraniční, zdravotní péči vynaloží řecký systém.

Trvající chyby

V samotném Řecku ovšem samozřejmě řada lidí zůstala. Zpravidla ti, kteří z různých, například rodinných důvodů, odejít nemohli. Nebo ti, kteří měli ještě práci. Zůstali také ti, které láska k rodné zemi na místě udržela. V posledních letech ale odcházeli i méně kvalifikovaní dělníci, z nichž někteří přišli i do českých továren.

Plán nové vlády, který se ovšem moc nelišil od předvolebních návrhů a vládních kroků SYRIZY, dává smysl.

Eurozóna nepomáhala Řecku, ale sama sobě. Hájila zájmy států a bank, tvrdí ekonomka

• Upravit
• Smazat

Řecko minulý týden formálně opustilo poslední ze tří ekonomických záchranných programů. Státní dluh dnes činí přes osm bilionů korun, z toho většinu země dluží státům eurozóny. 

Na tom, že řecká ekonomika trpí přílišným zdaněním, které podvazuje růst, se shodují OECD, Evropská komise, řecká vláda i centrální banka, i zástupci soukromé sféry a slovutní ekonomové.

Skutečnost, že škrty byly příliš přísné a reformy eufemismem pro trest, který navíc nefungoval, už víme také. Lítost nad tím, jak vše dopadlo, vyjádřil i bývalý šéf euroskupiny Dijsselbloem nebo předseda Evropské komise Juncker.

Problém je, že se i nadále z velké části postupuje v duchu minulosti, která moc dobrého nepřinesla. Šéf nové konzervativně pravicové vlády pro svůj fiskální impuls nenašel pochopení v zahraničí.

Evropský stabilizační mechanismus a Euroskupina v čele s Nizozemskem a Německem, které tak činí z vnitropolitických důvodů, trvají na dodržení závazku daného při ukončení memorand. Udržovat přebytek primárního řeckého státního rozpočtu ve výši 3,5 procenta. Z toho důvodu není prostor pro snižování daní a nastartování růstu.

Svázané ruce

Celá věc by mohla být předmětem studia teorie a praxe přístupu absolventů ekonomických fakult, kteří rýsují od stolu osudy milionů lidí. Existuje ale i problém politologický.

Thomas Kulidakis: Proč v Řecku vyhrála pravice, Tsipras prohrál a sociální demokraté propadli

• Upravit
• Smazat

Předseda řecké konzervativně pravicové Nové demokracie Kyriakos Mitsotakis se ujímá vlády v Řecku, které v minulosti ovládalo několik jeho předků. Dosavadní premiér Alexis Tsipras ale může slavit také. Sice přišel o premiérskou židli, jeho SYRIZA ovšem potvrdila svou pevnou pozici vůdce levicové části řecké politiky. Nahradila sociální demokracii PASOK.

Řečtí voliči dali za posledních deset let šanci koaliční vládě levice a pravice, pak vládě levice, teď pravice. Žádná nedosáhla rozhodujícího úspěchu.

Největší zatím patří Tsiprasovi, který zemi alespoň vyvedl z věřitelských memorand. Řecká vláda ale pořád není úplně svobodná. Premiér Mitsotakis může udělat, co chce, ale riskuje, že nedostane další úlevy dluhové zátěže a výnosy zahraničních centrálních bank eurozóny, které vydělaly na řeckých dluhopisech v průběhu krize.

Pokud ani teď po dalším překreslení politické mapy nedojde ke zlepšení podmínek lidí, je v ohrožení celá demokracie v její samotné kolébce. K jejímu fungování jsou totiž nezbytnou podmínkou voliči, kteří chodí k volbám s pocitem, že jejich hlas a volení zástupci mohou něco změnit a ze svých slibů i něco splnit.

Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

Pokud tuto víru ztratí, ztrácí se i podpora a důvod fungování demokratického hlasování. Jiskra se může rozhořet, požár rozšířit do zahraničí a na to by mohli doplatit i kazatelé protestantské morálky.

Autor je komentátor Českého rozhlasu