Thomas Kulidakis: Předčasné volby v Řecku, nezdravý ekonomický růst a poučení pro ČR
Řecký premiér Alexis Tsipras kvůli druhému místu své strany v evropských volbách požádal o konání předčasných voleb parlamentních.
Prezident Helénské republiky si odpustil kreativní výklad ústavy, žádosti vyhověl a 7. července mohou řečtí voliči u volebních uren oslavit svátek demokracie o čtvrt roku dříve, než se původně plánovalo.
Adam Černý: Rozpočet Řecka po letech vykazuje zlepšení
Snad žádná evropská země neprošla v minulých letech takovou redukční finanční kúrou jako Řecko.
K politickému pnutí dochází v době pokračujícího ekonomického oživení země, jejíž hospodářství se v důsledku finanční krize propadlo o čtvrtinu. Podle posledních údajů se úroky řeckých dluhopisů dostaly na další historické minimum, tedy na předkrizovou úroveň. Na základě dosavadního vývoje se očekává nárůst největšího vývozního artiklu Řecka – turismu.
Vloni došlo k prolomení magické hranice 30 milionů návštěvníků, letos by jich mělo být ještě o třetinu více. Logicky se tedy očekává také růst výnosů podnikatelů v turismu, státní pokladny a snad i snížení nezaměstnanosti.
V prvním čtvrtletí letošního roku bylo bez práce přes 19 procent Řeků, což je v porovnání s posledním čtvrtletím roku loňského nárůst skoro o jedno procento. Sezónní práce mohou dát části lidem práci, ale pouze dočasnou.
Rostoucí výnosy z turismu
Thomas Kulidakis: Praktické dopady smíření Řecka a Severní Makedonie
Historicky první návštěva řeckého premiéra v Republice Severní Makedonii je důležitá pro obě země i celé mezinárodní společenství.
Alarmují na celé situaci je, že podle statistik jsou z celkové počtu nezaměstnaných dvě třetiny lidí bez práce dlouhodobě. Tedy déle než jeden rok. Z poklesu úrokových sazeb běžní Řekové také moc nemají, protože případné půjčené peníze stejně z části půjdou na splácení půjček minulých. Včetně půjček věřitelů v době krize. Tyto peníze byly eufemisticky nazvané pomocí. K tomu se běžní Řekové musí vyrovnávat se zdaněním, které je v rámci zemí OECD jedno z nejvyšších.
I mezinárodní instituce už poukázaly na to, že přílišné šetření a zvyšování daní, tedy základ memorand s věřiteli, podvazuje růst. Lidé nemají práci, neutrácejí a tak se pro ně nemusí moc vyrábět.
Problematické jsou také rostoucí výnosy z turismu. Moderní stát by neměl záviset jen na vývozním artiklu limitovaném počasím a prostorem. Pláže a památky totiž nejsou nafukovací. Jestliže tedy momentálně tvoří turismus přibližně čtvrtinu řeckého HDP, prostor pro zvýšení podílu už příliš velký není.
Lukáš Kovanda: Řecko odpojili od kapaček. Česku „dluží“ miliardy
Řecko se po letech staví na vlastní nohy. Odpojili jej od záchranného penězovodu evropských věřitelů, který fungoval od srpna 2015.
V těchto kulisách se odehrává boj o novou řeckou vládu. Řecký premiér poukazuje na fakt, že za dobu své vlády zemi vyvedl z krize, ukončil memoranda s věřiteli, snížil nezaměstnanost o deset procent a výhled je pozitivní. Před evropskými volbami také snížil část nepřímých daní, zvýšil minimální mzdu a zavedl řadu sociálních příplatků.
Tato argumentace se ale očividně minula účinkem. Za prvé, hodně hlasů Tsipras ztratil kvůli dohodě se Severní Makedonií. Za druhé, potvrzuje se známá poučka, že občany moc nezajímá, co pro ně ten který politik udělal v minulosti, ale zajímá je spíše, co jim slíbí do budoucnosti.
V tom exceluje opoziční Nová Demokracie, která slibuje ještě radikálnější úlevy a ještě větší růst, než vládní Syriza. Plán cesty, jak toho docílit, se ale příliš neliší. Navíc nová vláda se bude muset vyrovnat s věřiteli, kteří pokračováním politiky memorand podmiňují vyplacení vlastních zisků z řeckých dluhopisů, které zahraniční centrální banky vydělaly v době krize. První tranše už byla vyplacená.
Z celé situace plyne poučení i pro Českou republiku. Za prvé, ekonomiku je neustále potřeba modernizovat a nespoléhat se jen na jeden dominantní sektor. Za druhé, v politickém klání hraje větší roli vize budoucnosti než zásluhy minulé.
Pro české turisty v Řecku platí, že se nemusí bát krize, ale hlavně toho, že jim zájezdy mohou vykoupit kupříkladu Němci nebo Britové.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
