Thomas Kulidakis: Řecko obrátilo doprava a do Evropy se vrací tradiční pravolevý střet
V zemi tradičně tíhnoucí spíše k levici se k moci dostala konzervativně pravicová vláda. Výsledek řeckých předčasných voleb je projev tradičního zápasu politické levice a pravice. V kolébce demokracie se jím projevil návrat k osvědčeným politickým přístupům – po všech patáliích s populisty je ho stále více potřeba i ve zbytku Evropy.
V samotném Řecku se pravicové Nové demokracii podařilo doslova vyluxovat všechny ostatní podobně orientované strany. Umírněnou pravicí počínaje, extrémisty ze Zlatého úsvitu, u nichž policie našla nacistické symboly, konče. Nová demokracie udeřila na národoveckou notu v otázce zahraniční, neoliberální písničku voličům zahrála v přístupu k ekonomice.
Thomas Kulidakis: Proč v Řecku vyhrála pravice, Tsipras prohrál a sociální demokraté propadli
Předseda řecké konzervativně pravicové Nové demokracie Kyriakos Mitsotakis se ujímá vlády v Řecku, které v minulosti ovládalo několik jeho předků. Dosavadní premiér Alexis Tsipras ale může slavit také. Sice přišel o premiérskou židli, jeho SYRIZA ovšem potvrdila svou pevnou pozici vůdce levicové části řecké politiky. Nahradila sociální demokracii PASOK.
Levicová SYRIZA zaostala jen o osm procent a potvrdila svou roli vůdce politické levice. Ta měla v součtu podobný výsledek, jako pravice, ale svou roztříštěností se stala strůjcem vlastní porážky. Až to vypadá, že více než pravicové koncepty jednotlivé levicové formace nesnáší jedna druhou.
V zahraniční politice se umírněnější část levice, včetně strany SYRIZA Alexise Tsiprase, soustředila na internacionalismus a idealistický přístup k mezinárodním vztahům. To znamená víru v možnost spolupráce mezi státy, fungování mezinárodního práva a účelnost mezinárodních organizací.
Tento koncept konkuruje přesvědčení pravice vyznávající spíše zahraničně politický realismus. Neboli Hobbesovský postoj, že mezinárodní aréna se podobá džungli, kde rozhoduje jen síla a panuje anarchie.
Umírněná SYRIZA
Z hlediska ekonomického položila pravice důraz na tezi, že úlevy pro firmy a bohaté vytvoří v konečném důsledku pracovní místa a blahobyt v souladu s takzvanou teorií prokapávání. Levice v takové myšlenky příliš nevěří a raději se orientuje na zlepšování života střední a nižší třídy.
Thomas Kulidakis: Poučení z řeckých předčasných voleb pro Českou republiku
Řecký premiér Alexis Tsipras vyhlásil předčasné volby, protože někdy je lepší zariskovat a odejít středem, než se trápit do trpkého konce. Podobně by mohlo uvažovat také stávající osazenstvo Strakovy akademie v České republice v čele s premiérem Andrejem Babišem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem.
V Řecku těžce zkoušeném krizí se voliči po čtyřech letech Tsiprasovy vlády rozhodli dát šanci politické pravici Kyriakose Mitsotakise a jeho straně Nová demokracie. SYRIZA ale doplatila především na nesplněné sliby z referenda roku 2015 a neschopnost vysvětlit na domácí scéně, že dohodou se Severní Makedonií má Řecko na severní hranici přítele místo bývalého nepřítele. Neznamená to, že se řecká společnost stala více pravicovou.
Z celé situace vyplývá následující obecné poučení. Tsiprasovi i přes volební porážku za dosavadní spolupráci a vše ostatní poděkovali francouzský prezident, španělský premiér nebo například eurokomisař Moscovici i německá vláda.
Dá se to mimo jiné chápat jako výraz úlevy, že za prvé SYRIZA od levicového radikalismu přešla k sociálně demokratickým postojům a za druhé, že se další země vydala cestou starého dobrého zápolení pravice s levicí.
Nedůvěra k pravici
V samotném Řecku je to obzvláště důležité vzhledem k tamním neblahým zkušenostem s krajní pravicí. V druhé polovině dvacátého století vytvořila ve spojení s monarchisty parastát, který vyvrcholil nástupem vojenské junty, podporované americkou CIA. Za což se bývalý prezident USA Bill Clinton v roce 1999 omluvil. K pravici je tudíž řecká veřejnost stejně ostražitá, jako je například u nás k levici, především komunistické straně.
Krajní pravice řádila ve státech jižní Evropy dost dlouho na to, aby se od ní pravicové strany v jiných zemích mohly poučit, jak se zbavit pokušení krajních národoveckých postojů. V současné době podobný vývoj jako v Řecku proběhl a probíhá i v jiných zemích. Portugalsku, Španělsku, zemích severní Evropy.
I v České republice tedy snad můžeme doufat v opětovný návrat k souboji programových tezí pravice a levice, které jsou spolehlivější a lepší než populismus a přílišná snaha chovat se jako catch-all party lovící voliče různých přesvědčení. V politice je důležité přesně vědět, co kdo chce a plánuje na základě pevně ukotveného programu. Politický marketing má být doplněk, nikoliv základ politiky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
