Thomas Kulidakis: Norská mešita a generalizované násilí

Britský deník Guardian ve svém vydání spočítal, že od roku 2012 došlo k sedmnácti útokům stoupenců bílé nadřazenosti. Nejčastěji si v uvozovkách chtěli „vzít svou zemi zpátky,” „bojovat proti jedu Islámu a liberalismu.” Všechny spojuje touha přilákat následovníky a radikalizovat i většinu, zastávající umírněné životní postoje.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Zničené a přelidněné planetě pomohou jen nové technologie

Lidé dobří, lidé zlí

Střelec z norské mešity se v příspěvku na sociálních sítích přihlásil ke svaté „válce ras“, v níž nadešel jeho čas. Vyjádřil obdiv k novozélandskému střelci Warrenu Tarrentovi, a tím také norskému předchůdci Breivikovi a dalším. Pravost příspěvku se ještě ověřuje. Policie ale už zveřejnila informaci, že radikální myšlenky aktuální norský vrah šířil a zastával už dříve. To vše nasvědčuje tomu, že se vždy najde fanatik, který je ochotný zobecněného neboli generalizovaného násilí. 

V jeho základu stojí přesvědčení, že neplatí pravda o pestrosti světa. Takového, v němž má každý člověk svůj vlastní příběh a je originál. Někteří lidé jsou dobří, jiní zlí. Žádný člověk ale není vinný na základě svého původu, barvy pleti, přesvědčení nebo činů vlády země, v níž se narodil. Stejně, jako nebyli vinní židé, které v synagoze v Pensylvánii ve Spojených státech v roce 2018 vraždil muž kvůli tomu, že Židé údajně přivedli muslimy do Ameriky. A tak se násilí a vraždy generalizují, neboli vztahují i na nevinné.

Osamělým vlkům nezabráníme

Proti takovým postojům je těžké bojovat. Jakákoliv represe vůči svobodě slova by jen způsobila, že by se radikálové stáhli do podzemí. Jejich aktivity by bylo ještě těžší monitorovat, než doposud. Navíc v pocitu pronásledování by se navzájem upevňovali ve svém černobílém vidění.

Každého jednoho člověka je potřeba soudit zvlášť podle jeho činů, nikoliv se pouštět do generalizování.
Thomas Kulidakis

Vzhledem k dnešnímu propojenému světu a internetu situace připomíná boj s mýtickou hydrou. Na místě useknuté hlavy jí vyrostly dvě další, stejně jako po zrušení jednoho místa setkávání radikálů by se vynořila jiná.

K řešení nepřispěje ani jiné omezení občanských svobod. Není důvod, aby nevinní lidé přicházeli o svá práva kvůli fanatikům. Útoku osamělého vlka nikdo nezabrání, a je zbytečné se navzájem podezřívat na každém kroku. Radikálové svou cestu násilí a nenávisti neopustí stejně, jako se budou dále prodávat zbraně. Pravidla pro jejich držení je dobré mít co nejpřísnější, ale vždy je potřeba mít na paměti, že jsou pouhý nástroj lidí, kteří je drží a mačkají spoušť.

Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

Naší jedinou nadějí je, že se i nadále nenechá většina radikalizovat a zatáhnout do boje, který není její. Každého jednoho člověka je potřeba soudit zvlášť podle jeho činů, nikoliv se pouštět do generalizování. Jeho nejhorší projev je generalizované násilí.

Platí to nejen pro násilí stoupenců bělošské nadřazenosti, ale pachatele všeho násilí. Včetně útoků islámských radikálů na všechny jinověrce a bezvěrce, hinduistů útočících na muslimy v Indii nebo násilí budhistů vůči muslimům na Srí Lance.

Autor je komentátor Českého rozhlasu