Thomas Kulidakis: Koronavirus za italským rohem a společná unijní opatření proti nákaze

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koronaviru čelí  také Itálie

Nový koronavirus je už v Itálii. Jaký je to kousek, ví určitě nejen statisíce českých turistů pravidelně navštěvujících města a letoviska jihoevropské země.

COVID-19 v Itálii není důvodem k panice, ale k prokázání schopnosti úřadů čelit šíření nákazy.

Zatím se potvrzuje, že virus z rodiny koronavirů, které v minulosti způsobily epidemii onemocnění SARS či MERS, je nebezpečný především pro starší lidi se zdravotními problémy a nejmenší děti. Mrtvým v Itálii bylo přes 70 let. Lidé bez oslabeného organismu by nemocí neměli být ohroženi na životě, protože doposud nezmutovala do skutečně smrtící pandemické formy.

O něco horší zjištění je, že podle guvernéra benátského regionu se virus skutečně začal šířit na způsob chřipky. Nemá prý už příliš smysl hledat přímé spojení prvního nakaženého s Čínou.

V tuto chvíli je tedy důležité, aby se zodpovědné orgány státní správy, samosprávy a vědecké kapacity vydaly správnou cestou. Uzavření několika měst do karantény, přerušení výuky, zrušení karnevalu v Benátkách a omezení funkcí veřejných míst, jako jsou posilovny nebo sauny, je pouhá reakce.

Riziko zmutování viru

Důležitá je dlouhodobá odpověď v podobě nalezení léku. Evropská unie se v tomto ohledu rozhodla využít své zdroje a špičková vědecká pracoviště. Vyčlenila 230 milionů eur na boj s nákazou. Sto milionů půjde na výzkum, vývoj účinné vakcíny a případnou nezbytnou léčbu. Dalších 114 milionů poputuje na účet Světové zdravotnické organizace. To je dobře, protože vzhledem k snadnému šíření je potřeba se s nemocí vyrovnat na globální úrovni.

Vzhledem k tomu, že s nemocí bojují i země s malými zdroji typu Afghánistán, účelně vynaložených se jeví i 15 milionů eur na podporu partnerských zemí neboli zahraničí. Zbylé tři miliony na repatriaci unijních občanů a pořízení osobních ochranných pomůcek je nezbytný doplněk pro jistotu občanů, že nebudou ponechaní napospas nekontrolovanému šíření onemocnění, které může přerůst v pandemii.

Na planetě žijí miliardy lidí. COVID-19 si zatím vyžádal tragickou daň tisíců životů a to je v poměru ke světové populaci pouhý zlomek. To nás ale nemůže uklidnit. Každý zmařený lidský život je tragédie a riziko zmutování viru je vždy přítomné.

Omezování mezistátní dopravy, hromadná karanténní opatření a pouhé reaktivní chování veřejných institucí jen šíří paniku. Buďme tedy rádi, že nejrozvinutější kontinent vrhnul své zdroje do skutečného boje s neviditelným nepřítelem COVID-19.

Thomas Kulidakis

Na nemoc sice umírá minimum lidí, ale i tak mohou být důsledky podcenění boje s nákazou vysoké. Hospodářské škody a rozklad důvěry veřejnosti ve schopnost států a mezinárodních organizací chránit veřejné zdraví mohou být přítomné dlouho poté, kdy se aktuální epidemie stane pouhou vzpomínkou stejně tak jako epidemie předchozí. Morem počínaje, nemocí šílených krav, koronaviry SARS a MERS konče.

Autor je komentátor Českého rozhlasu